Ústecký hrad Střekov vyrostl ve středověku nad Labem jako celní stanice

10. říjen 2014
Česko – země neznámá

Impozantní silueta hradu Střekova na Ústecku patří už bezmála 700 let k labskému koridoru. Labe bylo odjakživa významnou spojnicí, po které proudilo zboží, a král Jan Lucemburský pověřil roku 1316 pražského měšťana Peška z Veitmile, aby nad ním vybudoval strážní hrad. Kontrola obchodu totiž zajišťovala lepší výběr cla a Lucemburk měl peněz stále málo.

Majitelé se na Střekově měnili kupodivu poměrně málo. Po zakladateli Peškovi ho zhruba sto let vlastnili Vartenberkové, kteří stavbu rozšířili. Stejně na konci 15. století učinil další majitel Hanuš Glac. Od roku 1563 jsou vlastníky hradu Lobkowiczové. První Lobkowicz na Střekově, Václav, tam prý prostavěl 300 kop grošů a 500 zlatých.

Pro návštěvníka jsou ale zajímavější než účetní knihy spíš zdejší pověsti. Nejznámější je pověst o Kateřině, dceři hradního pána. Zamilovala se do švarného podkoního, ale otec nerovné lásce nepřál, mladíka dal uvěznit a plavovlasá Kateřina ze žalu skočila ze skály dolů. Na její památku každoročně na jaře vyraší na temné skále trsy zlatožlutých tařic.

Střekov jako inspirace romantiků

Pohled vzhůru

Střekov nemohl uniknout pozornosti romantického 19. století. Okouzlil básníky Karla Hynka Máchu i Johanna Wolfganga Goetha, učaroval i významnému hudebnímu skladateli Richardu Wagnerovi. Tomu bylo líto, že hrad nemá strašidlo, a tak se údajně sám halil do prostěradla a po nocích obcházel hradby. Přitom navíc složil báseň, která dala později vzniknout libretu k jedné z jeho nejznámějších oper – Tannhäuserovi.

Také oči romantických malířů spočinuly na Střekově se zalíbením – obraz Ludwiga Richtera Přívoz u Střekova je visí ve vyhlášené drážďanské galerii. A také Ernst Gustav Doerell si Střekov vybral za námět svých děl. Skladatel Wagner a malíř Doerell mají přímo na Střekově i pamětní desky.

Hrad Střekov nabízí ale i něco navíc. Zdejší galerie pravidelně chystá sezónní výstavy, upravená terasa skýtá mimořádný výhled do okolí a loni se podařilo dokončit rekonstrukci tzv. rytířského sálu. Ten dnes slouží i pro společenské akce, zejména pro svatby. Dokonce tu už čtyřikrát slavili i zlatou svatbu.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d1117.1017890105625!2d14.0503169908986!3d50.63916670082509!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470983663e52f8db%3A0x194cb89fc576af94!2sHrad+St%C5%99ekov!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1412933392921" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.