Ústeckým krajem projíždí Legiovlak. Muzeum československých legionářů na kolejích
Muzeum na kolejích, které tvoří jedenáct vagónů, vám dá představu o životě československých legionářů na Rusi v době první světové války a pak o jejich klopotné cestě domů po Transsibiřské magistrále. Je připomínkou 100. výročí boje československých legií za samostatný stát a počítá se zastávkami až do roku 2020.
V době od 22. dubna do 5. května bude stát na nádraží Ústí nad Labem-západ, v následujících dnech od 6. do 14. května bude k vidění v Teplicích, od 16. do 22. května v Chomutově, pak se přesune na Karlovarsko.
Prohlídka je možná denně, ve všední dny jsou v odpoledních hodinách i komentované prohlídky, které lze o víkendu využít po celý den. Můžete si detailně prohlédnout vybavení jednotlivých typů vagónů – sanitárním počínaje a plukovní prodejnou konče. Nechybí řada autentických předmětů denní potřeby, fotografie či dobový tisk.
Vozy jsou zhruba sto let staré, ale dokonale opravené. Uvidíte tzv. těplušku, tedy obytný vagón s kavalci, zdravotnický vagón, poštovní vagón, plukovní prodejnu, dokonce i vagón s kovářskou a obráběcí dílnou nebo vagón s kinosálem, kde se promítají dobové filmy a dokumenty.
Můžete tu najít i svého strýčka legionáře
V plukovní prodejně můžete navíc zjistit víc informací o vašich předcích, pokud v legiích bojovali. Stačí zadat jméno a místo narození a posádka Legiovlaku vám v počítačové databázi vyhledá podrobnosti. O jejím rozsahu si můžete udělat obrázek z několika čísel – legionářských vlaků bylo 259, měly celkem 11 tisíc vagónů a přepravily zhruba 70 tisíc legionářů.
Vojenské vlaky představovaly doslova a do písmene kasárna na kolejích. Odehrávalo se v nich úplně všechno. Měly speciální vagóny upravené jako pekárny, prádelny, kovárny, krejčovské dílny, fungoval dokonce i pivovar na kolejích. Nechyběla pošta, vagón velení a přepravovali se i koně. Úžasnou práci odváděli lékaři a zdravotní personál.
Zpočátku byly naše legie součástí carské armády, která je financovala, ale po bolševické revoluci si legionáři museli poradit sami a osvědčili český um i šikovné ruce a talent k improvizaci. Využili a znovu do provozu uvedli opuštěné továrny podél trati, fungovaly třeba cukrovary, lihovary, válcovna trubek, železniční dílny, zabezpečili těžbu uhlí a tak dále. Nakonec pracovalo takových podniků na tři stovky.
A v Legiovlaku samozřejmě nesmí chybět ani zbraně. Jde o ruské pušky typu Mosin, kulomety Maxim nebo Šoša (Chauchat), MG nula osm (německý Maschinengewehr 08) a také můžete vidět obrněný vůz Austin, kterému legionáři říkali Juráš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Polsko se cítí být na koni a chce být lídrem Evropy, říká zpravodajka k začátku předsednictví v Unii
-
Dva republikáni po poradě s lídry změnili hlasy. Johnson se tak stal šéfem americké sněmovny
-
‚Nechápu, jak tohle může někdo říct.‘ Babiš kritizuje místostarostku z ANO za rasistické vyjádření
-
Slovenská média hledala, kde se nachází Fico. Zřejmě se drží v ústraní v luxusním hotelu ve Vietnamu