frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.REDAKTORKO A POSL.N.L.ŽIL JSEM NA MALÉ OBCI KUBŠICE,NENI TAM HOSPODA NEVÍM STOPROCENTNĚ ZDALI JE TAM VŮBEC ŠKOLA.CO SE TÝČE ZÁBAV TAK TO TAM FRČI STOPROCENTNĚ,V SOBOTU TAM JE PLES,BÝVAJI TAM HODY,JSOU TAM RYBÁŘSKÉ ZÁVODY,OKOLO VÁNOC TAM JSOU VŠELIJAKÉ AKCE PRO DĚTI.NA MALOU ZAPADLOU DĚDINKU VŠEHO AŽ ,AŽ,FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
franz|zde u nás na moravských kopanicích se žilo a žít se zde bude, dokud bude svítit slunce a měsíc na obloze , za kopcem máme horní uhry a vody od chalupy tečou do řeky váh, žít na samotě, nebo polosamotě je pro mne životní výhra, lepší místo pro penzisty neznám, a to mohu říct, že mám evropu projetou od severu na jih a od západu až po moskvu, jen zde může žít ten, kdo nepotřebuje lékařskou starostlivot, tzn musíte být zdravý, to, že zde nejsou obchody, restaurace....to k životu já nepotřebuji, z chaloupky pod lesem v bílých karpatech zdraví noční linku pan franz, holt jak já říkám, každého pohladí po srdíčku něco jiného, důležité je, aby každý si našel místo, kde je šťastný
Alena|Pěkný večer všem. Já to vezmu opačně. Bydlela jsem na vesnici, kde bylo za mého mládí kino, kde chodila snad celá vesnice. V létě dokonce i letní kino a bylo vždycky plno. Kino se zrušilo. Ve vesnici byla obuv, textil, švadlenka, pekárna, dokonce i mandl a tři obchody. Teď je tam jeden obchod s potravinami, docela drahý, a nebýt našich vietnamských spoluobčanů, kteří mají dva obchody, podotýkám, že dobře zásobené, tak tam není opravdu nic. Jo, je tam ještě kulturák, kde jsou asi tři akce za rok, naštěstí máme i lékaře a lékárnu. Jinak nic, nic. Takže vlastně začínáme být "vesnicí na konci světa, kde lišky budou dávat dobrou noc."
Janáčkova |Nejsem na konci světa ale cyklostezka č.6190 je ve stavu po druhé světaové válce nejhorší je že zde milionáři jezdí 60 km/hodina a na mne nemají ohled s chodítkem po operaci páteře no a ten hnůj mé Mudr večeřove to se snad ani nedá popsat musím si kazit taxi služby za 50 kč/km ale poslanci mají za zády pomeranče, banány, hroznové víno a 300 poslanců je obézních a Mudr Cajthamlová děla s rozehnalem dáš gešeft na důchodcich čau lavice alespoňsi toto přečti čeká vás stáří jen hrůza.
Helena Matylda Janáčkova |Jsem z 74282 od Ostravy 10 km zde je konec Evropy obchodu s cenou potravin COOP o 10 i 100 kč příplatek k ceně v obchodě kupující nepotkáte nejezdí autobus,vlak nestojí, milionářů 150 s mercedesy já vozíčkář za vše musím platit,klečet na kolenou mi nejde,ani mluvidla nemohu použít není komu, Mudr plácá hovadiny,pán Bůh je stále obsazen ještě staršími občany no obec 742 82 konec světa, ještě jeskyňě chybí a na hřbitov je to do kopce po schodech
PAVEL ZE ŽIDLOCHOVIC|Dobrý večer ve spolek! Když bylo nám sourozencům tak 12, 13 let a naši už byli rozvedení, chtěl nás taťka na prázdniny k sobě, takže jsme se z jižní Moravy dostali do západních Čech, byla to malilinkatá vesnička - pár domků kolem družstva a rybníka - kam pravidelně dojížděla pojízdná prodejna, vesnička se jmenovala buď Květná nebo Krajková, ležela kousek od Habartova a působila opravdu jako konec světa, ale byly to tam pěkně strávené prázdniny, na které mám dodnes pěkné vzpomínky
Eliška|Dobrý večer, vážení posluchači,
Zasílám srdečný pozdrav z daleké Austrálie, z města Melbourne. Přestože je to moderní a rušné město, my s rodinou žijeme v klidné čtvrti na jeho okraji. Mám pocit, že pro mnohé z vás jsme opravdu “na konci světa” - na druhé straně zeměkoule, kde jsou Vánoce v létě a kde klokani nejsou jen symbolem, ale skutečně skáčou v přírodě. Život je tady klidný, bezpečný a příjemný. Jedinou nevýhodou našeho klidného bydlení je doprava. Na rozdíl od Evropy se tady bez auta neobejdete. Veřejná doprava sice existuje, ale mimo centrum města je nepraktická a často nespolehlivá. I když jsme daleko od rodné země, v srdci si stále neseme českou kulturu a tradice. Možná jsme z “konce světa”, ale cítíme se tu jako doma.
Dekuji za možnost podělit se o svůj příběh a přeji všem posluchačům krásnou noc, ať už jsou kdekoliv na světě.
S pozdravem, Eliška z Melbourne
