Úterní Noční linka: Stáří bez dětí – výhoda, nebo hrozba?
Jaké to je zestárnout a nemít žádné potomky? Provází bezdětné seniory lítost nad tím, že zůstali sami? Nebo naopak žijí bezstarostněji a s pocitem, že si života více užili než ti, po kterých zůstanou početné rodiny? Jak to vnímáte vy?
Ve Velké Británii demografové spočetli, že v roce 2030 tam budou žít dva miliony lidí starších 65 let, kteří nebudou mít děti. Přitom v roce 2012 jich bylo o téměř milion méně.
Na bezdětné seniory tam zaměřuje pozornost čím dál více neziskových organizací, protože trend nepořizovat si děti bude časem znamenat velký problém, až se současní bezdětní dostanou do seniorského věku. Podle psychologů se totiž bezdětní ve stáří často nemají kam obrátit o pomoc, tíží je samota.
Na druhé straně se psychologové shodují v tom, že je absolutní nesmysl pořizovat si děti s přesvědčením, že se o nás jednou, až budeme potřebovat pomoc, postarají. Právě v této době není radno se na to spoléhat. Mnohé rodiny jsou rozstřílené po celém světě a seniorů, kteří žijí sami a nemají se na koho obrátit o pomoc přibývá i mezi těmi, kteří děti a vnuky mají.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
