Už přes 100 let vyrábí Záhlinický pivovar slad klasickým humnovým způsobem

Záhlinice se nacházejí zhruba 3,5 kilometru jihovýchodně od Hulína. Zářivě žlutou fasádu sladovny uvidíte už z dálky. Slad se v ní vyrábí nepřetržitě od roku 1899. Vznikla tehdy zásluhou místního rodáka Františka Skopalíka. „Současník Františka Skopalíka byl Emanuel Proskowetz, který došlechtil historicky úplně první sladovnickou odrůdu Jarního ječmene, která byla nazvána Proskowetzův hanácký pedigree a která proslavila i tuto oblast po celém pivovarském světě,“ říká majitel pivovaru Aleš Přinosil.

Pivovar musel v polovině 20. let minulého století výrobu kvůli hospodářské krizi ukončit. V loňském roce došlo po 120 letech k obnově i výroby piva.

„Před pivovarským komínem v Záhlinicích se po celou dobu spontánně setkávali lidé. Máme dobové fotografie ze dne osvobození, kdy tady byli vojáci, muzika, lidé v krojích nebo cvičící sokol na hrazdě. Nejspíš tu je nějaký genius loci, který i nás oslovil, a tak tu nyní i my pořádáme různá setkání, ať už folkové festivaly nebo jiné kulturní akce,“ říká Aleš Přinosil.

Česká republika je označována za jednu z mála zemí, která ještě vyrábí humnový slad tradičním způsobem. A jedna z mála klasických humnových sladoven stojí v Záhlinicích.

Pěkně postaru

Slad vyrábí ze speciálně vyšlechtěného ječmene nebo pšenice, které pocházejí vesměs přímo z Hané. Po vyčištění míří obilí za pomoci dopravníků do prvního patra, kde je máčírna. Stojí v ní čtyři velké kovové kotle. Do těch se napustí voda a následně nasype obilí. Máčení trvá dva až tři dny, během kterých se voda musí několikrát vyměnit.

Setkání pod komínem - správní rada s obrazem Alše|foto: Záhlinický pivovar

Následně putuje obilí o patro níž do prostorné haly. Sloupy a nízké zídky ji rozdělují na čtyři podlouhlé kóje. Jsou to takzvaná „humna“, na nichž se namočený slad nechává klíčit. „ Z klíčícího ječmene vychází kysličník uhličitý, který je těžší než vzduch, a proto klesá zpět do hromady. Aby štěpení škrobů a aktivování enzymů, které jsou pro slad důležité, probíhalo optimálně, je třeba obilky čas od času okysličit,“ popisuje majitel pivovaru.

Po pěti až sedmi dnech klíčení vzniká takzvaný zelený slad. Dva dny se suší v horním patře budovy na dvou lískách. Jde o místnosti s nízkým stropem, kde na podlaze leží urovnaná vrstva naklíčeného obilí. Pomocí ventilátoru se do nich vhání horký vzduch z kotelny.

Po dosušení se musí vyrobený slad ještě zbavit narostlých kořínků, které se mechanicky omelou na bubnech. Nakonec zamíří hotový slad do sýpek, kde se nechává odležet jeden až dva měsíce.