V Bělé pod Bezdězem stojí „cestovní sochy“ Karla Hynka Máchy. Mají pohnutý osud

6. březen 2017
Česko – země neznámá

Básník Karel Hynek Mácha procházel krajinou na pomezí Libereckého a Středočeského kraje v letech 1832 a 1833. A zastavil se i v kraji Boleslavském. Pro místní obyvatele se stal symbolem národní hrdosti a výrazu vlastenectví. A v době před druhou světovou válkou i vzorem odporu proti germanizačním snahám v této oblasti.

Místní česká menšina mu proto vybudovala dva pomníky, které jsou dodnes svědectvím naší pohnuté historie. Oba památníky vznikly shodou okolností z růžového sliveneckého mramoru, který svým jemným barevným pastelovým tónem působí romanticky a jemně.

Oba pomníky byly odhaleny v roce 1936, ale každý z nich má jiný charakter i jiného autora. Zato je provází podobný pohnutý příběh. Dnes díky svému osudu získaly přezdívku „cestovní sochy“.

Jeden z pomníků Karla Hynka Máchy vytesal pražský akademický sochař Leonard Rotter. Jde o tři metry vysoký sloup zakončený básníkovou bustou. Kámen je ve spodní části opracovaný jen minimálně, teprve v horní části je vytvarován do detailně propracované básníkovy hlavy.

Původně stál na Jarmilině skále tak, aby básník symbolicky hleděl přes Máchovo jezero na svůj milovaný Bezděz. Při záboru Sudet na podzim roku 1938 ničili zfanatizovaní nacisté všechny české památky. Němci tak strhli i Máchův pomník z Jarmiliny skály a přitom mu urazili hlavu.

Zpráva o tomto vandalismu se donesla do Bělé pod Bezdězem, která se již nacházela na hranici Sudet. Tehdejší starosta Ota Lauerman se zasadil o to, aby byl pomník zachráněn. Začal jednat s městem Doksy o odkoupení pomníku a o jeho převezení do Bělé. Ulomená hlava byla naštěstí uschována v bedně. Spolu s torzem pomníku se převezla v roce 1939 do Bělé, kde došlo k restauraci. Dnes památník najdete vedle hřbitova na okraji obce a Mácha z tohoto místa opět hledí k Bezdězu.

Druhý Máchův pomník zdobí dívčí akt

Další Máchův pomníček je umístěný na bělském náměstí. Jeho minulost veskrze kopíruje osud Máchova pomníku z Jarmiliny skály. V roce 1936 se v Bělé konaly velké oslavy stého výročí úmrtí Karla Hynka Máchy a prvního vydání Máje. Hlavním pořadatelem oslav byl Ústřední svaz československého studentstva a Studentský spolek v Bělé. Oslav se účastnili přední čeští literáti, například Vítězslav Nezval či Josef Hora.

Socha Máchy, která cestovala od Jarmiliny skály až do Bělé pod Bezdězem

Oslavy vyvrcholily na Bezdězu, kde došlo na třetí hradní bráně k odhalení desky s nápisem „Studentstvo K. H. Máchovi“ a reliéfem dívčího aktu. Jejím autorem byl mladý sochař Josef Václav Schwarz.

Po okupaci pohraničí, kam spadal i Bezděz, strhli i tuto desku Němci. Předpokládalo se, že ji úplně zničili. Později jeden z pamětníků náhodně objevil v jedné bezdězské chalupě zajímavý kamenný podstavec na květiny. Byla to část pamětní desky s reliéfem dívčího aktu.

Díky snaze bělských učitelů byl fragment dopraven do Bělé a z podnětu Dismanova rozhlasového dětského souboru a osvětové besedy začala jednání o jeho obnovení. V roce 1973 byl památník znovu odhalen – tentokrát v parku na bělském náměstí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.