V Bohnicích stála jediná továrna dynamitu u nás. Na otevření dohlížel jeho vynálezce

Svahy přírodní památky Zámky, orientované k jihu, jsou porostlé teplomilnými rostlinami. Mezi nimi se objevují i vzácné druhy: rozrazil ladní, tařice skalní, prvosenka jarní, chrpa chlumní, koniklec luční český nebo šalvěj hajní. Celé území je významným útočištěm teplomilných druhů hmyzu a hnízdištěm ptáků.

Na skalnatém ostrohu nad Vltavou najdete vyhlídku. Kdysi, asi 2 900 let před naším letopočtem, tu bývalo opevněné sídliště Zámka. Archeologické nálezy dokládají, že ho osídlovali lidé řivnáčské kultury. Jméno dostali podle lokality Řivnáč u Roztok, jejich prvního působiště, které je odsud vzdálené asi čtyři kilometry vzdušnou čarou.

V rokli vpravo od vyhlídky vznikla ke konci 19. století továrna na dynamit. Jediná u nás. Švédský chemik Alfréd Nobel vynalezl dynamit v roce 1866 a pražská dynamitka se začala budovat dva roky poté. A když se v roce 1870 otvírala, byl u toho Alfréd Nobel osobně. Areál se tehdy skládal z provozních budov a budov s byty pro dělníky. Odpad z výroby byl zpracováván na umělá hnojiva.

Už krátce po spuštění výroby se zde odehrálo několik tragédií. Původní provizorní objekty byly úplně zničeny. Vzápětí ale vznikla nová, bytelnější továrna s mohutnými ochrannými valy. Za první světové války v ní pracovalo 500 dělníků. Vyráběla se zde střelná bavlna, protože nebyl ledek na výrobu dynamitu. Posléze se tu vyráběly průmyslové trhaviny, pak ruční granáty, ohňostroje a za druhé světové války střelný prach.

Podél Vltavy vede cyklostezka|foto: Jolana Nováková

Dnes byste na vltavském břehu našli jen několik zchátralých budov a zděný, asi 23 metrů vysoký komín. Areál je pravděpodobně opuštěný, alespoň se tak „tváří“. Podle územního plánu by ale místo do budoucna mělo sloužit k rekreaci. Některé původní tovární stavby by ale měly být zachovány. Například výtopna s komínem by mohla fungovat jako udírna.

Nedaleko odtud slouží návštěvníkům přívoz, který je může z Bohnic přepravit na druhý břeh Vltavy, do Podbaby.