V Brandýské katovně si můžete vyzkoušet některé ze zdejších mučicích nástrojů
Brandýs nad Labem ve středních Čechách se může chlubit nejen zámkem, kam s oblibou jezdíval římský císař Rudolf II., ale také místní katovnou. Rudolf II. Brandýs nad Labem už v roce 1581 povýšil na královské komorní město a díky tomu Brandýs disponoval i hrdelním právem - tedy pravomocí vyslýchat a soudit lidi podezřelé z trestných činů, vynášet nad nimi rozsudky a také vykonávat popravy.
Zdejší kati vykonávali své řemeslo až do roku 1765, kdy Marie Terezie odňala městu popravčí právo. Výslech na mučidlech patřil k běžné soudní praxi až do roku 1776. Dnes je brandýská katovna jedním z mála zachovalých katovských obydlí, které je přístupné veřejnosti.
Katovna byla vždy obávaným místem, proto i ta brandýská stála ve své době na okraji města. Kat se mimo jiné většinou zabýval i pohodnictvím – tedy odstraňováním uhynulých zvířat. Někdy také pomáhal lidem, kteří ho využívali pro jeho anatomické znalosti. Kati uměli léčit a napravovat zlomeniny.
Katovnu v 60. letech 20. století převzalo do své správy Oblastní muzeum Praha-východ v havarijním stavu, kdy se už jednalo dokonce o zboření tohoto cenného objektu. Díky intenzivní péči se ale dům podařilo nakonec zachránit.
V bývalém sklepě domu je dnes expozice, která představuje historii trestního práva měst. Vystaveny jsou například popisy postupu při mučení a věznění, které ustanovila Marie Terezie. K vidění jsou i faksimile dobových dokumentů výslechů i seznam nejčastěji vyšetřovaných trestních činů. Součástí expozice jsou i grafiky, které názorně ukazují výslechy i způsoby poprav. Zajímavé jsou také dokumenty s dobovými soudními případy, které se udály v Brandýse nad Labem a okolí.
Ve druhé části expozice je „mučírna“, vybavená předměty používanými k zajištění vězňů a při tzv. útrpných výsleších neboli tortuře. Prohlédnout si tu můžete housle nebo kládu, ve které byli upoutáni vězni. Ve vitrínách je také k vidění katův meč, palečníky, potupné masky a mnohé další mučicí nástroje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zvrat v kauze čínského špiona v Praze. Soud odmítl přijmout obžalobu, případ nařídil došetřit
-
Poplatky pro ČRo a ČT jsou přežité, tvrdí Vondráček. Podle Jakoba chce koalice změny, aby ovládla média
-
‚Budu koukat do zdi.‘ Britským mladým budou po zákazu sociálních sítí chybět alternativy pro socializaci
-
Rusové se dotkli váženého symbolu. Zasažený klášter je středem kulturnosti Ukrajiny, popisuje děkan



