V brněnském Technickém muzeu mají černou díru. Ukazují i přenos rozhlasových vln
Také vás nebaví expozice, kde je na každém rohu velkými písmeny napsané upozornění „nesahejte na exponáty“? Nejspíš byste měli vyzkoušet něco nového. Až se ocitnete v Brně, zastavte se v tamním Technickém muzeu. V jeho herně se totiž na exponáty sahat nejenom smí, ale dokonce musí.
V herně je vše vymyšlené a zkonstruované tak, aby se malí i velcí návštěvníci co nejvíc zapojili a na vlastní kůži si zkusili, jak fungují různorodé fyzikální zákonitosti.
„Návštěvníci si mohou například na kolotoči vyzkoušet zákonitosti odstředivé síly. Máme tu i vysílač a přijímač rozhlasových vln, díky kterému pro změnu všichni pochopí, že záleží i na směru a vzdálenosti antény. A za pozornost určitě stojí i model černé díry,“ popisuje jeden z průvodců Ivo Hamerka a se smíchem upozorňuje na fakt, že v muzeu mají černou díru v modrém barevném provedení. Skvěle ale demonstruje chování tělesa v zakřiveném časoprostoru.
Technická herna funguje v muzeu už od roku 2003, Brňané se nechali inspirovat v maďarském Národním technickém muzeu. „Naše expozice je vlastně takovým prapředkem všech současných českých a moravských science center a vědeckých parků, kdysi to bylo první takové místo svého druhu v České republice,“ dodává vedoucí oddělení komunikace a marketingu Technického muzea v Brně Radek Žák.
Brněnská Technická herna ale není určena jen dětem, byť sem často míří školní exkurze. Se svými potomky sem chodí i rodiče anebo prarodiče a exponáty určené k hraní nakonec zpravidla zaujmou všechny návštěvníky bez ohledu na věk. „Skvělé je, že si všichni mohou osahat nějaký fyzikální jev, který byl pro ně doposud jen abstraktní. Navíc tu spojujeme vzdělávací proces se zábavou,“ zdůrazňuje Radek Žák.
Podle jeho slov se Technická herna v Brně dočká už brzy dalších vylepšení. „Začínáme přidávat nové exponáty. V budoucnu tu bude například i vůbec největší plazmová koule v České republice,“ prozradil Žák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruské tanky by v Litvě mohla zastavit rašeliniště. Jejich obnova pomůže také s emisemi
-
Radnice doplácejí na to, že lidé předcházejí vzniku odpadu. Komposty v domácnostech kazí statistiky
-
ŽIVĚ: Hradec Králové přivítá Slavii, Liberec hostí Spartu. Radiožurnál Sport odvysílá přímé přenosy
-
Lebka svaté Zdislavy z Lemberka se do Jablonného v Podještědí vrátí možná už na konci května