V Bukovci roste Alej života. Nové stromky sázejí rodiče nově narozených dětí

15. červen 2017
Česko – země neznámá

Postav dům, zasaď strom, syna vychovej, praví stará lidová moudrost. O dům i syna se musí rodiče zasloužit sami, se zasazením stromu jim pomůže jejich vesnice. To si předsevzali v nejvýchodnější obci naší země - Bukovci, kde už dva roky vysazují nové stromy podél cesty vedoucí na hranici s Polskem. Každý strom patří nově narozenému dítěti.

„Dobré věci netřeba vymýšlet znovu, stačí si je vypůjčit,“ říká starostka Bukovce Monika Czepczorová. Nápad sázet Aleje života pochází totiž od členů jihomoravského občanského sdružení Větvení. S jejich nadšeným souhlasem vznikla vůbec první podobná alej i v Moravskoslezském kraji.

V Bukovci se rodinám daří. V roce 2015 přišlo na svět 28 dětí, loni jich bylo kolem 20. Každý rok na Den stromů, který připadá na 20. října, se u vznikající aleje sejdou malí i velcí a společnými silami zasadí strom. Alej života je tak po dvou letech dlouhá už téměř 1,5 kilometru.

Každý nově vysazený strom je opatřen štítkem, bleděmodré patří chlapečkům, růžové pak holčičkám. Na některých se ještě dlouho zachovají i monogramy dětí. Až povyrostou, budou se moci pokochat pohledem na svůj statný strom, posedět v jeho stínu či ochutnat jeho plody.

Před prvním sázením bukovečtí dlouho zvažovali, o jaké stromy půjde. Podle jména vesnice by se zde logicky měly objevit buky. Ovšem místo podél in-line stezky, která doprovází cestu ze středu obce směrem k areálu Kempalad a dále do Polska, je poměrně vlhké. A tak vybrali namísto buků třešně plnokvěté.

Cestou k areálu Kempaland si můžete i zacvičit

Někteří tatínci v očekávání ale vznesli už při posledním sázení námitky, že by z plodů nových stromů mohlo být také něco užitečného. A tak bylo rozhodnuto. V roce 2017 se v Bukovci v pokračování Aleje života budou sázet švestky.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.