V bývalé faře v Jablonci nad Nisou najdete pozoruhodnou národopisnou expozici
Kostelní vršek s kostelem sv. Anny a dnes již bývalou farou býval historickým centrem severočeského Jablonce nad Nisou. Obě kamenné budovy patří k nejstarším a nejvýznamnějším památkám města. Fara přestala svoje církevní poslání plnit po druhé světové válce a stal se z ní nájemný dům.
Nájemný dům ve druhé polovině 60. let zakoupili manželé Scheybalovi, nejvýznamnější osobnosti města i Libereckého kraje. A právě po nich budova, která prošla důkladnou rekonstrukcí, nese jméno.
První dřevěný kostel je v Jablonci doložený od druhé poloviny 14. století. Jeho osudy ale nejsou, stejně jako úděl osady za husitských válek, příliš jasné. Dřevěný protestantský kostel spolu s farou nechal pro nové osídlence postavit Karel z Vantenberka, majitel maloskalského panství, pod které Jablonec náležel.
Prostorný kostel z kamene zasvěcený sv. Anně nahradil dřevěný kostelík poté, co se jablonecký kostel stal roku 1669 filiálkou kostela ve Bzí. Jablonecká farnost se osamostatnila 31. ledna 1737 a tehdy byla povolena stavba fary pro jabloneckého duchovního. Původní stavba z dřeva a kamene stála necelých 60 let, poté byla stržena a na stejném místě na Kostelním Vrchu vyrostla fara nová. Když byla roku 1892 povýšena na děkanský úřad, nahradila původní pozdně barokní fasádu členitá neorenesanční fasáda a budova získala do značné míry dnešní podobu.
Během třicátých let 20. století přestala zdejším věřícím stačit kapacita kostela sv. Anny a na horním náměstí vyrostl kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. A u něj nové děkanství. Již bývalou faru využívali katechetové a po druhé světové válce přestala budova sloužit církevním účelům. Nájemný dům, který se z bývalé fary stal, koupili v šedesátých letech manželé Scheybalovi, kteří zde žili až do své smrti počátkem 21. století.
Z fary se stal Dům Jany a Josefa Václava Scheybalových
Manželé Jana a Josef Václav Scheybalovi se věnovali národopisu, lidové kultuře, památkové péči, místopisu a regionální historii. Díky tomu měli početné umělecké sbírky a rozsáhlou knihovnu už v době, kdy se do bývalé fary nastěhovali. Po Scheybalových nebyl žádný dědic, ani závěť, a proto jejich majetek přešel do rukou státu. Podmínkou bezúplatného převodu majetku na město bylo, že dům bude využíván pro veřejnost jako památník manželů, a to minimálně po dobu 15 let.
Budova byla v nevyhovujícím technickém stavu, proto Jablonecké kulturní a informační centrum podalo žádost na rekonstrukci a transformaci fary na Dům Jany a Josefa Scheybalových. Přestavba fary, kterou město získalo v roce 2008, začala v únoru 2011 a skončila v říjnu 2012. Návštěvníci dnes v domě najdou turistické informační centrum, Městskou galerii MY, knihovnu a studovnu a Památník Jany a Josefa Václava Scheybalových.
Bývalou faru v Kostelní ulici nelze přehlédnout díky zářivě modré fasádě a rozhodně stojí za venkovní i vnitřní prohlídku. Zajímavá je také zahrada náležející k domu, kde se nachází sousoší Getsemanské zahrady pocházející z roku 1829, které sem bylo přeneseno z obce Rádlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Pastoral Brothers: Význam Velikonoc je o naději v beznaději. I když přijde to nejhorší, život pokračuje
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví