V Čeladné na portáše nezapomněli. Četníky valašských hor připomínají dřevěné sochy

18. září 2017
Česko – země neznámá

V malebném prostředí Beskyd se nedaleko Čeladné nachází areál s názvem Opálená. Stojí u něj hospůdka s regionální kuchyní a unikátním souborem tří dřevěných soch portášovy rodiny. Pochází z řezbářské dílny Jany Vytřasové z Ostravy.

Na cestách beskydských hor můžete v posledních letech opět potkávat portáše při jejich obchůzkách. Portáši byli jakýmisi četníky valašských hor. Povolání to bylo opravdu nebezpečné. Jedno ze strážných míst měli v Čeladné, kde se letos na Opálené konala už pošesté slavnost ke 205. výročí památné události z portášské historie.

V roce 2012 tam na stráni vztyčili dřevěnou sochu Matěje Halaty, prvního portáše z Opálené. Rok poté přibyla socha jeho ženy Barborky Halatové, původem z nedalekých Kozlovic. A v sobotu 26. července 2014 byla vysvěcena dřevěná socha jejich nejstaršího syna Jurajka. Všechny tři figury jsou vyřezány z jednoho dubu starého přes 200 let.

„Matěj Halata byl první a zároveň poslední portáš na Opálené. Pak byl portášský sbor rozpuštěn a dál už tu fungovala jen policie,“ říká rodák z Čeladné Petr Mikeska, který pečuje o historii portášů na Opálené.

Ke zdejší rodině se vztahuje i jeden příběh. Nejstaršího syna Halatových unesla ve čtyřech letech banda lupičů. Zpráva se rychle dostala do světa, portáši se dali dohromady a lupiče záhy dopadli. Malému Jurajkovi se naštěstí nic nestalo, protože lupiči měli v plánu pouze požadovat výkupné.

A právě díky této události má nejspíš Opálená svůj název. „Bylo tolik mýtů o tom, proč se ten kopec takhle jmenuje. Dokonce se říkalo, že se tady těžil opál. Ale skutečnost je docela prostá. Když byl nalezen unesený Jurajko, sešli se portáši v obrovské skupině a udělali velkou slavnost a velkou vatru. A ten oheň udržovali a bavili se tak dlouho, až to trochu přehnali a ráno zjistili, že jim shořela louka,“ vypráví s úsměvem Petr Mikeska.

Z Opálené je krásný výhled

Na Opálené stojí kromě tří dřevěných soch také půvabná zvonička se dvěma zvony. „Je to zvonička lásky- Dole jsou zvonečky lásky volání a nahoře je zvoneček lásky udržení,“ vysvětluje místní rodák Petr Mikeska.

autor: dam
Spustit audio