V centru Krnova stojí měšťanské domy s mázhausy. Připomínají právo vařit pivo
V Krnově stály stovky mázhousů, dnes jich na Zámeckém a Hlavním náměstí a Hobzíkově ulici najdete už jen několik. Domy pocházejí z druhé poloviny 16. století a jsou převážně renesančního charakteru, některé jsou upraveny barokně a empírově, ostatní klasicistně. Značná část úprav pochází z 20. století. Dnes slouží ke komerčnímu využití i bydlení.
Měšťané bývali nejbohatšími krnovskými občany, jejichž domy se soustředily v samém centru města. Jejich typickým byly takzvané mázhausy. Jednalo se o rozměrnou místnost zaujímající celou přední část přízemí domu, kde se čepovalo pivo a případně provozoval i obchod nebo řemeslná činnost.
Mázhausy vznikaly už od 13. století jako důsledek vydělení a přesunu obytné složky měšťanského domu do jeho prvního patra. Tak došlo k rozdělení základních funkcí domu. Veřejná, obchodní či řemeslná činnost zůstala v přízemí, protože byla těsně provázána jak s funkcemi sklepa a dvora, tak s prostorem ulice. Nevytápěný mázhaus byl téměř vždy zaklenutý, často s použitím asymetricky umístěného středního sloupu. Od ulice či podloubí jej dělila plná zeď prolomená vstupem a okny.
V domech právovárečných měšťanů bydleli sládci. Pivo se vařilo jen v určité dny v týdnu a prodávalo se přímo v domech. S právem výčepu piva užívali právováreční měšťané i právo šenkovat víno. Konkrétně v Krnově se udělování tohoto práva datuje do druhé poloviny 13. století. Dům, kde se pivo a víno prodávalo, byl označen měšťanským řetězem připevněným na dveře vedoucí do mázhausu. S právem šenkovat víno se zase pojila možnost provozovat hudbu, což měl na starosti městský pištec se svými hudebníky.
V časech, kdy v Krnově přibývalo stížností na kvalitu piva ze strany krnovských občanů, se majitelé šenků snažili vzbudit zájem svých hostů o konzumaci piva i jinými atrakcemi. Na přelomu 18. a 19. století přesto nevalné pivo odlákalo návštěvníky šenků do nově postavených lázní u řeky Opavy. Říkalo se jim Benátky a vznikly díky pramenu železité minerální vody, která zde vyvěrala.
Silná konkurence dovedla šenkýře až k tomu, že jednou přes noc minerální pramen definitivně zasypali. Poté nakonec právováreční měšťané a sládci spojili síly a nechali v Krnově ve 20. letech 19. století vybudovat nový pivovar. I když pivo se v něm už nevaří, stojí dodnes a spolu s právovárečnými domy připomíná historii zlatavého moku v Krnově.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruští úředníci utíkají z okupovaných území Ukrajiny. Kremlem slibovaný kariérní růst se nekoná
-
Věda a výzkum stále bez ministra, Tuleja se vzdal nominace. ‚Zbytečný resort,‘ myslí si opozice
-
ONLINE: Rusko využilo ‚dělostřeleckého sucha‘ a škody na frontě budou cítit několik měsíců, píší média
-
Sněmovna schválila nová pravidla pro prodej produktů s HHC. Mají být dostupné jen dospělým