V centru Pardubic vznikla pixelová galerie. Je inspirovaná místními motivy a digitálním světem
Dříve nenápadný průchod ve Sladkovského ulici v centru Pardubic se proměnil v unikátní umělecký prostor. První českou pixelovou galerii. Vytvořená je tak, aby byla přístupná pro všechny návštěvníky bez ohledu na věk či zdravotní omezení. Barevné pixelové instalace tak nabízejí možnost změnit běžnou procházku centrem města v nevšední umělecký zážitek.
Galerie nese podtitul „Máš sen“ a její jednotlivé motivy se tematicky vztahují přímo k Pardubicím. Autoři do pixelové podoby převedli známé místní symboly i postavy, například Zelenou bránu, která je v galerii ztvárněná jako letící raketa, nebo populární pardubickou postavu Krychliče. Právě propojení snové imaginace s konkrétními místy a odkazy na město dodává galerii hravý rozměr a umožňuje návštěvníkům objevovat Pardubice z netradiční perspektivy.
Autoři projektu od počátku upozorňovali, že galerie nemá sloužit jen jako otevřený výstavní prostor, ale také jako způsob, jak přiblížit veřejnosti činnost Centra Kosatec, které se dlouhodobě věnuje podpoře lidí s handicapem. Umístění děl přímo do průchodu v centru města má přirozeně upoutat pozornost kolemjdoucích a nabídnout jim kontakt s uměním bez vstupného a bez bariér.
Na realizaci se jako hlavní autor podílel streetartový tvůrce Matěj Krajíček, který se do povědomí obyvatel Pardubic dostal, když podobnými pixelovými mozaikami vyspravil několik poškozených chodníků ve městě.
Pixelová galerie je přístupná veřejnosti v pracovní dny od 8 do 18 hodin, kdy návštěvníci mohou projít celým průchodem. Mimo tyto hodiny si lidé mohou instalace prohlédnout alespoň částečně, pohled do galerie umožňuje železná vstupní brána.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
