V Českém Krumlově stojí historický Lazebnický most. Připomíná dávnou tragédii

Stojí na dvou kamenných opěrách a středovém pilíři a působí velice křehce. Na první pohled je celý dřevěný, ale to jen klame tělem. Na kamenných podpěrách totiž leží ocelové traverzy, které by díky unesly i tank. Uprostřed mostu stojí na jedné straně socha svatého Jana Nepomuckého a proti ní socha ukřižovaného Ježíše Krista. Od roku 1958 je zapsán na seznamu kulturních památek.

Název Lazebnický nese most po Lazebně, která bývala hned v krajním domě na levém břehu Vltavy. V Lazebně žila na počátku 17. století krásná dívka Markéta Pichlerová. „Lazebna bývala spíše místem volných mravů, a tak Markéta nebyla příliš ctná dívka. Velmi brzy se sblížila s císařským levobočkem donem Juliem d'Austria," vypráví turistický průvodce Jiří Václavíček.

Tento nejstarší nemanželský syn Rudolfa II. totiž žil od roku 1605 na Krumlovském hradě, kam si také Markétu často zval. „Císař měl s hraběnkou Strádovou asi šest nemanželských dětí a jako mnoho dalších členů rodu Habsburků, trpěl i Julius duševní poruchou. Schizofrenií," dodává průvodce.

U Julia ale schizofrenii doprovázely záchvaty zuřivosti a postupný rozpad osobnosti. A došlo to tak daleko, že jednoho dne vyhodil Markétu z okna paláce. Pád přežila díky tomu, že dopadla do odpadků, ale především na svah, který pád zbrzdil a rozvolnil. Ukryla se pak v Lazebně a odmítala se na hrad vrátit.

„Julius krátce nato uvěznil Markétina otce a dožadoval se za jeho propuštění návratu Markéty. Její matka ji nakonec na hrad přivedla. A už ji nikdy nespatřila. Julius totiž dostal další záchvat a Markétu brutálně zavraždil," uzavírá tragédii Jiří Václavíček s tím, že jak Markéta, tak Julius byli nakonec pohřbeni v českokrumlovském minoritském klášteře. Julius ji přežil jen o rok.

Na Lazebnickém mostě to skutečně žije. Prakticky neustále tu proudí zástupy turistů|foto: Zdeněk Zajíček

Císař sice nejdříve do svého prvorozeného syna vkládal velké naděje, po této tragédii s ním už ale neměl žádné slitování. Nechal ho na Krumlově doživotně uvěznit. Juliův zdravotní stav se zhoršil, zcela se pomátl, až jej, jak se říká, udusil rarášek. Podle všeho mu praskl jakýsi vřed v krku a Julius se udusil.

Zatímco při nedávných archeologických průzkumech byl nalezen hrob Markéty, o tom, kde skutečně leží Juliovy ostatky, se můžeme jen dohadovat. Podle císařových instrukcí měly být později převezeny jinam a definitivně pohřbeny na místě důstojném císařova syna, ale po smrti Rudolfa II. už se tak podle všeho nestalo.