V českolipském pavoukáriu vzbuzují sklípkani hrůzu i úžas. Mají i největší druh

Největší, nejjedovatější a nejbarevnější sklípkani budí úžas i děs. Obavy ale nejsou na místě, pavouci jsou totiž preparovaní. Ovšem pro ty, kteří trpí arachnofobií, bude takové ujištění zřejmě zbytečné.

Rozšíření expozice hmyzu a pavoukovců připravovalo muzeum zhruba tři roky a stojí za ním především zoolog Lukáš Blažej, který se věnoval suché preparaci sklípkanů. Muzeum je získalo jako úhyny ze soukromých chovů. Pavouky najdete v expozici v jejich přirozených polohách, například v hrůzně vypadajícím obranném postoji, v polohách skoku nebo v téměř dokonalé mimikry, kdy i přes pestré zabarvení dokáží splynout s prostředím.

V pavoukáriu jsou zastoupeny všechny tři základní kontinenty pro výskyt sklípkanů – jihoamerický, africký a orientální země. Pavoučí nej zastupuje největší druh sklípkana - lasiodora, který s rozpětím nohou kolem 20 centimetrů patří mezi největší suchozemské bezobratlé živočichy. K nejjedovatějším pak patří indičtí stromoví sklípkani. A komu by vycpaní sklípkani byli málo, může si užít i živé exponáty, což zajímá hlavně dětské návštěvníky.

Expozice hmyzu a pavoukovců se nachází v přízemí hlavní budovy českolipského muzea. Ve dvou místnostech je vystaveno na 1 500 exponátů téměř 900 druhů. Mezi pavoukovce patří kromě pavouků třeba i štíři. Hmyz je zastoupený 37 řády.

Ve vitrínách návštěvníci najdou třeba vážky, kobylky sarančata, kudlanky, motýly či mouchy. Mezi hmyzí nej patří největší vosa světa druhu Pepsis heros nebo tesařík obrovský – největší brouk světa. Nechybí ani ukázky hmyzích staveb vos a sršní či odchytové pomůcky.

Pavoukárium a klasická expozice pavoukovců|foto: Jaroslav Hoření

Hlavní budova Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě je v březnu, dubnu říjnu a prosinci otevřena od středy do neděle v časech mezi 9. a 12. a 13. a 17. hodinou, od května do září se k tomu přidává také úterý.