V chomutovské Galerii Špejchar se odehrává pohádkový Příběh loutky
Příběh loutky se píše od nepaměti. Už pravěcí lidé vyráběli figurky. Jejich funkce spočívala především v rituálech a v magii. Teprve až v době baroka se loutky začaly používat jako zmenšeniny živých herců. A i české loutkářství napsalo významnou kapitolu těchto dějin. Stačí připomenout rod Matěje Kopeckého.
Výstavu Příběh loutky připravil v chomutovské Galerii Špejchar spolek TerryDance Company. S nápadem přišla Simona Kvasnovská, které vydatně pomáhal Milan Drábek. Kurátorem výstavy je mezinárodně uznávaný loutkář Pavel Truhlář.
Výstava ukazuje tradiční i novodobé umění zejména českých loutkářů. K nejstarším exponátům patří kašpárek na koni. Podstatnou část výstavy tvoří ukázky z obsáhlé sbírky manželů Vorlových z Prahy. Jejich sbírka je podle odborníků největší v Evropě, čítá na tři tisíce loutek a za jejím vznikem stojí poetický příběh.
Od auta k loutkám
V 50. letech minulého století manželé Vorlovi šetřili na auto. Spartak tehdy stál 27 tisíc korun. Ušetřeno měli už 20 tisíc, jenže právě tehdy dostal Jiří Vorel možnost odkoupit sbírku loutek. Právě za zmíněných 20 tisíc. A jeho žena Alena na to kývla. S úsměvem pak dala historku k lepšímu při vernisáži v Chomutově.
Výstava prezentuje také část sbírky dalších nadšenců – manželů Růžičkových. Vystavují nejen loutky, ale i celá divadélka a kulisy. K pozoruhodným exponátům patří i loutky od německého loutkářského rodu Dombrowských. Moderní profesionální tvorbu zastupují loutky z mosteckého Divadla rozmanitostí. Každá loutka z chomutovské výstavy je unikátem, ať už stářím nebo zpracováním.
Výstava v Galerii Špejchar je časově omezena, končí na konci ledna, ale návštěvníci se v průběhu měsíce mohou těšit i na několik loutkových představení a výtvarné dílny zejména pro děti. Mohou si při nich vytvořit vlastní loutku a třeba vymyslet a sehrát svůj příběh. Více informací i s termíny najdete na facebooku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rusista Karel Svoboda: Čím dál častěji zaznívá přesvědčení, že Putin už je unavený
-
Slavia v Liberci brzké vedení neudržela. Se Slovanem remizovala 1:1, bod vystřelil Baboula
-
‚Mám na vás 15 minut, ale rušíme vás.‘ Vláda chce uzavřít eurocentra a změnit komunikaci s občany o EU
-
Proč se Trump přiklání víc k Ukrajině než k Rusku? ‚Rád se sveze s tím, kdo vyhrává,‘ říká Ciglerová









