V cihlářské peci v Hříběcí vypálili za týden cihly na dvě chalupy

12. únor 2018
Cihelna Hříběcí

Na kraji obce Hříběcí na Vysočině stojí zajímavá stavba s vysokým komínem. Jde o starou cihelnu, ve které kdysi dokázali za týden vypálit 30 000 cihel. Takové množství stačilo na dvě celé chalupy. Dnes už se tu cihly nepálí, ale člověk si může celý proces barvitě představit.

Staří cihláři postavili pec přímo na místě, kde šla těžit hlína. Kolem byly lesy, tekl tu potok, vše hned po ruce. Dřevo ale samozřejmě později nahradilo výhřevnější palivo. „Co já pamatuji, tak se pálilo uhlím,“ říká otec současného majitele cihelny Lubomír Plešák. O výrobě cihel toho ví hodně, přestože v cihelně nikdy nepracoval. „Jako kluk jsem se tady často motal,“ vysvětluje.

Budova cihlářské pece má silné stěny a směrem nahoru se mírně zužuje. „Jsou tady dilatační spáry, v těch zdech. Kvůli tepelný roztažnosti,“ říká Lubomír Plešák a ukazuje na jednu, která je dodnes zřetelná. V čele pece najdete u země otvory, kterými se zatápělo. Jeden z nich má zachovalá litinová dvířka. „Tady byl sklad uhlí a hlavní sklad byl nahoře na půdě,“ dodává pamětník.

Celá stavba včetně zatápěcích otvorů a komína vznikla z obyčejných cihel. „Tady se nikdy šamotky nepoužívaly. Když bylo potřeba vyzdít komín, tak se vybíraly takový ty spálený cihly,“ vysvětluje Lubomír Plešák.

Vedle cihelny dříve stávaly stoly, na kterých cihláři cihly ručně tvarovali do forem. Vyklopené je pak podle speciálního vzorce skládali do pece. Žár mezi nimi musel procházet tak, aby byly všechny rovnoměrně vypálené.

Část pece sloužila jako klubovna

Jedna dávka obnášela 30 000 cihel a její vypálení trvalo týden. V průběhu vypalování se mezi cihly přisypávalo uhlí z půdy. Dodnes ve stropě můžete vidět malé čtvercové otvory. Do cihelny lidé vstupovali bočními protilehlými otvory, které jsou v současnosti mnohem nižší, protože je vyšší okolní terén. Sedmnáctimetrový komín je stále velmi zachovalý.