V Dobrovicích mají kostky cukru, kterými si sladila čaj britská královna
Dobrovický cukr byl svého času skutečný pojem. Cukrovar v Dobrovici na Mladoboleslavsku byl založen v roce 1831. Patří k nejstarším ve střední Evropě, přesto je dodnes funkční. V sousedním areálu renesančního hospodářského dvora proto vzniklo Muzeum cukrovarnictví.
V hlavním výstavním sále uvidíte původní laboratoř z první poloviny 20. století, ve které probíhaly kontroly kvality cukru. Ve vitrínách je samostatně vystaveno nejrůznější laboratorní náčiní a pomůcky a najdete tam i provozní knihu místního cukrovaru, kde se v detailních tabulkách dočtete, který hospodář přivezl jaké množství cukrové řepy a jakým způsobem.
Vystaveny jsou i lisovníky na cukrové kostky ve tvaru Bridže. Nejzajímavější jsou ale vitríny s exponáty z doby první republiky. K vidění jsou nejrůznější tvary i barvy cukrových kostek. A také místní speciality, například tzv. Dobrovické kubesy, kterými si v době první republiky sladila „čaj o páté" anglická královna.
Jedná se o luxusní cukrové kostky, které mají mnohem jasnější a třpytivější bílou barvu než ostatní. Připravovaly se speciálním čistěním - před finálním lisováním se cukrová hmota filtrovala ještě jednou přes tzv. „spodium“ (kostní uhlí ze severských krav).
Cukrové kostky vznikly díky zranění
V muzeu objevíte i nejrůznější druhy krystalového cukru. Právě z Dobrovice se cukr vyvážel do mnoha zemí a je zajímavé porovnat, jaké „cukrové“ zvyklosti měli lidé v různých částech Evropy. Dobrovický cukr se totiž vyráběl vždy spotřebiteli na míru.
Každého pak v expozici určitě překvapí dnes nevídaně velké cukrové homole. Největší je vysoká přes 70 centimetrů. Takovéto homole se používaly například v restauracích. V domácnostech si hospodyně musely poradit s menšími homolemi o váze asi dvou kilogramů. Na sekání cukru z homole měly speciální nářadí a odsekané hroudy na závěr v hmoždíři drtily na krystalky.
Ostatně traduje se, že cukrové kostky vznikly díky tomu, že se manželka jejich budoucího vynálezce Jakuba Kryštofa Rada při sekání cukru z homole zranila a manžela zkrátka požádala: „Něco už konečně vymysli.“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruští úředníci utíkají z okupovaných území Ukrajiny. Kremlem slibovaný kariérní růst se nekoná
-
Zdravotnictví už nyní částečně selhává. ‚Nemůžeme mít každé čtyři roky novou reformu,‘ říká náměstek
-
Na americké univerzity se pozvolna vracejí 60. léta. Protesty mohou ovlivnit volby, soudí Klvaňa
-
Rusko využilo ‚dělostřeleckého sucha‘ a škody na frontě budou cítit několik měsíců, píší média