V Doupovských horách jsou unikátní Lučínsko-svatoborské vodopády. Vytvářejí dva potoky

2. duben 2018
Lučinsko-svatoborské vodopády

Obce Svatobor a Lučiny jsou součástí Doupovského Hradiště. Kousek od nich se v lesích nacházejí unikátní Lučinsko-svatoborské vodopády. A čím jsou jedinečné?

Je to prosté. Dva potoky, Lučinský a Svatoborský, se stékají dohromady. Každý ještě sám překonává výškový rozdíl svým korytem, ale vývařiště, tedy místo pod vodopádem, do kterého se voda řítí, mají společné. Jde tak o jediné místo u nás, kde mají dva vodopády jedno společné vývařiště.

Vodopády mají terénní stupně vysoké 3,5 a 2 metry a nacházejí se přesně v soutoku potoků. Díky tomu mohla vzniknout zajímavá přírodní podívaná. Místo se nachází v bývalém vojenském prostoru Doupovské Hradiště, jehož část opustila armáda teprve nedávno. I proto o vodopádech zatím moc lidí neví.

Doupovské hory jsou vulkanické původu. Jde o největší vulkanické třetihorní pohoří u nás. A vyvřeliny jsou samozřejmě velice tvrdá hornina i pro vodu, která tu proudí stovky tisíc let. Pod vodopády potok protéká dvacetimetrovou skalní soutěskou.

Práce jako na kostele

Místo má kouzelnou atmosféru, ale za dlouhá desetiletí nezájmu bohužel začalo sloužit i jako smetiště. O obnovu usiluje jeden místní spolek nadšenců. Vedoucí Spolku pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska Jaroslav Vyčichlo prozradil, že nedaleko vodopádů pracují na záchraně rozbořeného kostela ve Svatoboru.

Kouzlo barev

Svatobor je téměř zaniklá vesnička ležící asi deset kilometrů východně od Karlových Varů a asi 1,5 kilometru severoseverovýchodně od Lučin. V letech 1953 až 2015 byla osada součástí vojenského újezdu Hradiště.

Svatobor se dnes nachází v katastrálním území Doupovské Hradiště, které bylo k 1. lednu 2016 z vojenského újezdu vyčleněno a stalo se stejnojmennou samostatnou obcí. I díky spolku se snad brzy podaří zachránit nejen svatoborský kostel, ale také vyčistit a zpřístupnit unikátní místo soutoku dvou potoků, dvou vodopádů a jejich společného vývařiště.

Spustit audio
autor: Pavel Halla