V Dubé na Českolipsku stojí unikátní sušárna chmele. Okolo povede naučná stezka

30. červen 2016
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Budova je raritní v rámci celé kontinentální Evropy, a to díky sušicím věžím, které jsou válcovitého tvaru. Jsou typické třeba pro Anglii

Při procházce obcí Dubá na Českolipsku na severu Čech mohou turisté narazit na velmi zajímavou technickou památku – bývalou sušárnu chmele. Je to jediný dochovaný objekt svého druhu v České republice. Postavený byl v době, kdy se kolem Dubé hojně pěstoval chmel zvaný Dubský zeleňák.

Budova je raritní v rámci celé kontinentální Evropy, a to díky sušicím věžím, které jsou válcovitého tvaru. Jsou typické třeba pro Anglii. „Válcové věže vypadají tak trochu archaicky, připomínají věže hradu,“ říká obyvatel Dubé Petr Kmínek. První zmínky o sušárně však pocházejí až z první poloviny 19. století.

Sušárna chmele fungovala v Dubé zhruba do třicátých let minulého století, kdy Dubskému zeleňáku s výraznou chutí začal konkurovat Žatecký červeňák. Tomuto chmelu se ale na zdejších půdách nedařilo. „Fenomén chmelařství, který znamenal velkou prosperitu města, bohužel tenkrát ustal,“ vypráví obyvatel Dubé. Opuštěný objekt se poté stal drůbežárnou, jejíž provoz vnitřní zařízení značně poničil.

V současné době je stavba v poměrně špatném stavu, už několik let na ní ale probíhají alespoň částečné úpravy. Postupně se provádí lokální opravy zdiva a střechy, odstraněny byly dřívější navážky. V příštím roce by měla být budova odvodněna.

Sušárna chmele na historické fotografii

Peníze na celkovou rekonstrukci zatím chybí. Petr Kmínek ale doufá, že se situace zlepší, a že by sušárna mohla v budoucnu sloužit jako jakési multikulturní zařízení. „V Dubé je poměrně čilá spolková činnost. Já vidím tu sušárnu jako místo, kde by se mohly spolky navzájem představovat a dělat třeba představení pro veřejnost,“ líčí jednu z možností využití bývalé sušárny Petr Kmínek.

Do dvou let by měla kolem sušárny vést i naučná stezka. Od sušárny povede k soše sv. Prokopa. Ta je legendární tím, že se u ní odehrála otcovražda, která inspirovala Karla Hynka Máchu k napsání Máje. Stezka by měla být také jakousi zkratkou do skalních labyrintů Kokořínska.

autor: Michaela Vlková
Spustit audio