V Hlubokých Mašůvkách na Znojemsku mají Lurdskou jeskyni uprostřed poutního areálu

Z prostranství před kostelem se nabízí pohled na celou vesnici
Z prostranství před kostelem se nabízí pohled na celou vesnici

Lurdskou jeskyni postavili v jihomoravských Hlubokých Mašůvkách v roce 1948, při příležitosti devadesátého výročí zjevení Panny Marie ve francouzských Lurdech.

Mašůvecká Lurdská jeskyně stojí uprostřed rozlehlého poutního areálu, který zahrnuje i kostel Navštívení Panny Marie, Křížovou cestu, Boží hrob a také studnu s léčivou vodou. „Místní tomu neřeknou jinak než Kalvárie. Myslí tím celé údolíčko s lesíkem a vším, co se týká poutního místa,“ vysvětluje místní kronikář Zdeněk Adámek.

Lurdská jeskyně slouží svému účelu nejenom při hlavní červencové pouti, ale za pěkného počasí i při měsíčních poutích. „Je to tady taková oáza klidu. Lidé se sem často chodí projít anebo jen tak posedět. Často sem chodí i rodiny s dětmi. V létě se tady dají najít i houby,“ popisuje Adámek.

Projít se členitým areálem ale vyžaduje aspoň minimální fyzickou kondici. Poutní místo se rozprostírá na poměrně prudkých svazích a v některých úsecích musí návštěvníci dávat pozor na kořeny mocných stromů, které prorůstají cestičkami. „Nepohybliví návštěvníci mší proto zůstávají zpravidla nahoře u kostela, kde je vyhlídka se zábradlím. Mají tak dobrý výhled na jeskyni,“ říká farář Stanislav Váša.

Kostel Navštívění Panny Marie v Hlubokých Mašůvkách má novou fasádu

Hluboké Mašůvky pomohly slepé dívce i invalidovi ze Znojma

V mašůveckých kronikách se píše hned o několika zázračných uzdraveních, ke kterým na místě došlo. „Máme doloženo například procitnutí slepé dívky Kristýnky Kovaříkové z nedalekých Běhařovic, která v kostele před obrazem Panny Marie opět nabyla zraku. A podíváme-li se do kostela, uvidíme tam děkovný obraz, který její rodina na památku uzdravení věnovala,“ upřesňuje kronikář Adámek.

„Kdysi sem před lety také doputoval jistý chromý člověk ze Znojma. Tady se prý znovu naučil chodit. Z vděčnosti pak dal postavit sedm kapliček, které dodnes lemují silnici k sousedním Příměticím,“ líčí Zdeněk Adámek.

Největší chloubou mašůveckého kostela je soška Panny Marie s Ježíškem. Tu svatostánku věnoval slavný vojevůdce Jan Ludvík Raduit De Souches, který proslul hlavně jako úspěšný obránce Brna před Švédy. Podle pověsti sošku získal jako výpalné při jednom z tažení v Belgii během třicetileté války a údajně ji nosil neustále při sobě, i když byl původně protestant.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d942.9900677612069!2d16.027660481173122!3d48.92308942582003!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDjCsDU1JzIzLjIiTiAxNsKwMDEnMzkuNCJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1415962150243" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>