V Hořiněvsi stojí rodný dům Václava Hanky. Český buditel vykonal mnoho záslužného

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hankův rodný dům v Hořiněvsi

Syn zámožného rolníka, řezníka a hostinského Václav Hanka se narodil 10. června 1791 v Hořiněvsi na Královéhradecku, v zájezdním hostinci, ze kterého je dnes Hankovo muzeum. Rozlehlý dřevěný dům čp. 10 stojí v horní části obce u hlavní silnice. Je reprezentativním příkladem roubené lidové stavby, která pravděpodobně pochází z roku 1720.

Kolmý patrový přístavek stojí na čtyřech pilířích, budova má podélný půdorys s příčně položenou chodbou, která prochází celou hloubkou stavby. Po stranách jsou světnice a kdysi tam býval krámek s výkladem pod visutým patrem.

„Hlavní místnosti jsou tu čtyři, pokud počítáme i chodbu. V přízemí je velký sál bývalého hostince, který v obci využíváme pro společenská a kulturní setkání, přednášky nebo besedy. Je tu také stálá výstava fotografií, které dokládají společenský život obyvatel Hořiněvsi a připomínají i budovy, které už v obci nestojí nebo vypadají úplně jinak,“ přibližuje výzdobu bývalé šenkovny hořiněveská knihovnice Radmila Kozáková a upozorňuje, že za ní je prostor, ve kterém sedávali sedláci, kteří nepili pivo s obyčejnými lidmi.

Na něj navazuje černá kuchyně, do které lze vstoupit také přímo z chodby. Dávno už sice není funkční, ale návštěvníci si v ní mohou prohlédnout předměty někdejší denní potřeby, které se dochovaly na místních půdách, například pračku kejvačku, máselnici, truhlářské náčiní, váhy nebo koňské postroje. „Někdy je hodně úsměvné, když posloucháme děti, které sem přijíždějí na školní výlet a hádají, k čemu tyto věci mohly sloužit, mají pozoruhodnou fantazii,“ směje se Radmila Kozáková.

Expozice v přízemí připomíná život a dílo slavného rodáka Václava Hanky

Díky Hankovi se šlechtici začali učit česky

Ve velké místnosti, kde se Václav Hanka narodil a kterou obývali jeho nejbližší, dnes najdete expozice popisující život a dílo slavného hořiněveského rodáka. Václav měl čtyři sourozence - Jana, Františka, Marii Magdalenu a Marii. Do školy mohl chodit jen v zimě, od jara do podzimu pásl stádo ovcí, a to až do svých 16 let.

Rodiče rozhodli, že bude knězem a vystuduje teologii. Od roku 1809 proto studoval filosofii na Karlově univerzitě, která byla nutná ke studiu teologie. Na univerzitě se seznámil s Josefem Dobrovským a jako první použil jeho český pravopis. Začal vydávat tiskem své písně a "Noviny a Prvotiny Vídeňské". Jeho české deklamace, které pořádal na univerzitě, přitáhly mnoho spolužáků. Zajímali se o ně čeští vlastenci, mezi kterými byl i František Antonín hrabě Kolovrat-Libštejnský. Česky se začali učit dospělí i děti ze šlechtických rodin.

Václav Hanka byl zájmem potěšen a rozhodl se pro světské studium. Nejvíc se zviditelnil v roce 1817 jako objevitel Rukopisu královédvorského. Od roku 1823 do konce života působil jako knihovník Muzea Království českého, přednášel, psal, organizoval. Poslední dva roky života mu ztrpčil soudní spor o pravost rukopisů, což ovlivnilo jeho zdravotní stav. Zemřel v Praze 12. ledna 1861, pohřben je na Vyšehradském hřbitově.

Průčelí Hankova domu v Hořiněvsi s kovovým reliéfem, který připomíná slavného rodáka a jeho životní krédo

Václav Hanka byl muž lidu

V roce 1862 byla za přítomnosti Františka Palackého odhalena pamětní deska, která je zasazena v čelní stěně Hankova rodného domu v Hořiněvsi. Jedná se o oválný reliéf s Hankovým portrétem a nápisem vytesaným také na pomníku na Vyšehradském hřbitově: „Národy nehasnou, dokud jazyk žije“. S rodným domem koresponduje kamenný Hankův pomník z bílého pískovce, z dílny hořického sochaře Mořice Černila. Za velké účasti spolků a lidí z dalekého okolí byl odhalen vpravo od usedlosti v roce 1890.

Do rozlehlého roubeného domu v Hořiněvsi čp. 10 se dostanete po předchozí telefonické domluvě buď na obecním úřadě, nebo můžete kontaktovat přímo průvodkyni. Potřebné informace najdete na webových stránkách obce Hořiněves.

autor: VaW
Spustit audio