V Horním Újezdě stojí historický mlýn, ve kterém se narodila řada slavných osobností

24. srpen 2017
Česko – země neznámá

Boštíkův mlýn v Horním Újezdě je unikátní hned z několika důvodů. První zmínky o něm můžete najít už v dokumentech z 12. století. A také se v historické budově narodilo hned několik významných osobností.

Původně se mu říkalo Ležákův mlýn podle nejstaršího dochovaného majitele mlýna, o kterém se píše už v roce 1548. Stejné jméno ostatně dodnes nese pramen, který k mlýnu v Horním Újezdě přitéká a který roztáčel mlýnské kolo.

Ležákova studna neboli Fialový pramen byl ale jen jedním z vodních zdrojů. Druhým byla říčka Desinka, což také znamená, že měl mlýn původně dvě mlýnská kola. V roce 1942 je nahradila Francisova turbína, moderním způsobem se ale nepracovalo příliš dlouho. Přišla padesátá léta, znárodnění a konec podnikání mlynáře Boštíka.

Boštíkovi a vůdce selského povstání

V mlýně se od té doby nemlelo. Boštíkova rodina tam ale žije dodnes. A to už od konce 17. století. Tehdy si první z Boštíků – mlynářů vzal vdovu po původním majiteli. Šlo o velkou historickou osobnost kraje, vůdce selského povstání na Litomyšlsku Lukáše Pakostu. Dopadl stejně jako celý selský odpor neslavně. V roce 1680 ho popravili, což připomíná tabule umístěná desítky let na budově mlýna.

Tady kdysi stávalo mlýnské kolo a Francisova turbína

Rod Boštíků přivedl na svět také několik slavných osobností. Třeba básníka, spisovatele, fotografa a katolického kněze Františka Xavera Boštíka nebo světově proslulého malíře Václava Boštíka, který se v mlýně v Horním Újezdě narodil v roce 1913. Jedná se o jednoho ze zakládajících členů skupina UB12, která poznamenala vývoj československého umění v 60. letech a říká se mu také mistr abstraktní malby.

autor: RUS
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.