V Japonsku je každý člověk sám, o smutek se nemáte s kým podělit, říká sklářský výtvarník Václav Řezáč. V Asii spojil nespojitelné technologie
„Miluju sklářskou huť. Žhavou hmotu rád nabírám, rád jí polévám tavenou plastiku,“ popisuje Václav Řezáč svůj oblíbený životní i pracovní pocit na pomezí rozumu a intuice. Sklo studoval na UMPRUM u Vladimíra Kopeckého, zkušenosti sbíral u Zdeňka Lhotského a své unikátní know-how, vypilované několikaletým pobytem v Japonsku, nyní předává studentům liberecké Technické univerzity. S Davidem Hamrem ale mluvil ve Vizitce i o tom, v čem jej kdysi ovlivnilo město Terezín.
Související
-
Myslel jsem, že skončíme bez práce, ale lítá kolem nás štěstí, říká sklářský výtvarník Lhotský
Když byl Zdeněk Lhotský v páté třídě, na exkurzi ve sklárně si uvědomil, že sklo je obor, kterému se chce věnovat.
-
Kontakty z praxe v zahraničí pro mě byly cennější než vysoká škola, říká sklářský výtvarník Jabůrek
Jeho sklářskými vzory jsou František Vízner a René Roubíček, dobré nápady k němu přicházejí, když sedí v autě, a z českých kapel má nejraději pražskou skupinu Tata Bojs.
-
Britové vyžadují sklo, které připomíná renesanci, říká sklářský výtvarník František Jungvirt
Příroda ve všech podobách, tradice, ale i hudba nebo popkultura – to jsou inspirační zdroje čtyřiadvacetiletého sklářského výtvarníka Františka Jungvirta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
