V Jevíčku můžete vystoupat na městskou věž a dozvědět se vše o historii obce

14. duben 2016
Pohled z ochozu městské věže na Drahanskou vrchovinu

V Jevíčku v Pardubickém kraji stojí městská věž, ze které je nejen krásný výhled do kraje. Z ochozu uvidíte také unikátní půdorys města, který se zachoval z dob středověku. Jedná se o pravidelnou okrouhlici se čtvercovým náměstím a sítí pravoúhlých ulic uvnitř hradeb.

Jevíčko, přestože patří do Pardubického kraje, je městem moravským. Už ve 13. století stálo na důležité obchodní stezce z Olomouce do Prahy. Na královské město ho povýšil roku 1258 Přemysl Otakar II. Leží uprostřed Malé Hané, v úrodné nížině, která se táhne od Boskovic až k Městečku Trnávce. Je to krásný malebný kraj jako stvořený k výletům.

To nejdůležitější z historie Jevíčka se dozvíte, pokud absolvujete procházku po městském informačním okruhu. Má dva a půl kilometru a je na něm osm zastavení. Prohlídka začíná na náměstí a pokračuje přes synagogu, zámeček a hřbitov zpátky na náměstí.

Jedním ze zastavení je i výstup na městskou věž. Správcovství se ujal místní kronikář František Plech. A díky němu není výstup na věž jen pouhou cestou za krásnými výhledy. Podrobně totiž zpracoval historii Jevíčka do rozsáhlé expozice, kterou rozmístil do různých částí věže.

V mezipatrech najdete artefakty ze starého města od hodinového stroje až po dobový nábytek. Na samém vrchu pak na návštěvníky čeká výstava s detailně popsanými místy a historickými událostmi, které se k Jevíčku váží, včetně dobových fotografií, kreseb a linorytů.

Cesta vzhůru mezi zvony

Věž vznikla spolu s hradbami roku 1368 na nejvyšším místě města. Byla vysoká 37 metrů a opuka na její stavbu se dovážela z nedalekého vrchu Kumperku. Do dnešní výšky 50,5 metru vyrostla při poslední opravě hradeb roku 1593, kdy získala i novou renesanční střechu.

Při vstupu do věže musí návštěvníci ohnout záda

Součástí věže je i zvonice. Dnes v ní visí čtyři zvony. Nejstarší zvon Maria pochází z roku 1509 a jako jediný přežil obě světové války. Zvoní jen při hlavních církevních svátcích – tedy na Vánoce a Velikonoce.

Aby se návštěvníci dostali až na vrchol věže, musí mezi zvony projít. A pokud zůstanou ve věži i při zvonění, zažijí pocity podobné zemětřesení, vrchní část městské věže se totiž během vyzvánění vychyluje o několik centimetrů.

Z ochozu kraj jako na dlani

Informace, které se návštěvník dozví v expozici v nejvyšším patře věže, si poté může ověřit přímo v krajině. Pohled z ochozu městské věže je třešničkou na dortu po náročném výstupu. Obdivovat lze nejen hřbety Drahanské vrchoviny.

Z ptačí perspektivy lze pozorovat, že si Jevíčko zachovalo půdorys středověkého města

Z ochozu spatříte násep nedokončené dálnice, jednoho z mnoha grandiózních projektů Velkoněmecké říše. Měla to být chlouba Německa – autostráda z polské Vratislavi přes Jevíčko do Vídně, s velkorysými mosty v antickém stylu, po které se mělo jezdit rychlostí 160 km v hodině. Její výstavbu přerušily až válečné neúspěchy Německa. Ještě dnes je v krajině patrný násep zarůstající křovím, zdánlivě nesmyslné mosty, nájezdy a kanalizační odvody.

Na západě na svazích kopce Kumperk stojí také Sanatorka, léčebna tuberkulózy. Letos slaví 100 let od svého založení. Jde o komplex honosných lázeňských budov stavěných podle projektu architekta Jana Flory. Kolem léčebny je rozlehlý park – arboretum vzácných dřevin, louky a lesy. Samo místo má zvláštní atmosféru a patří k vyhledávaným filmařským lokalitám, natáčely se zde například Četnické humoresky. Turisté mohou do lázeňského areálu zavítat po celý rok.