V každé bažantnici platí pravidlo tří K a jednoho P. Perličky tu fungují jako bezpečností služba
Bažantnictví má u nás dlouhou historii a bažantnice, zařízení určená k umělému chovu bažantů, se v průběhu staletí staly součástí myslivosti a krajiny. Ty první se na našem území začaly objevovat už v 11. století. Ve velkém se bažanti začali chovat o tři století později.
Bažantnice, malé i velké, soukromé i státní, jsou součástí honitby. Honitba má minimálně 500 hektarů. Minimální výměra bažantnice je 100 hektarů, z nichž alespoň 25 hektarů tvoří lesy a remízy.
Povinností každé bažantnice je vypouštět minimálně 1500 kusů ročně. V každé bažantnici platí pravidlo tří K a jednoho P: klid, kryt, krmení a péče.
Vladimír Broukal nás provedl středočeskou bažantnicí, kterou založili v roce 1972. „Bažanti se chovají v bažantnicích jednak proto, aby bažantů bylo víc v přírodě, aby byl snadnější lov, ale také, a to je důležité, aby po těch lovech, které jsou hlavně v průběhu podzimních měsíců nebo ledna, aby něco zbylo. To je základ pro období dalšího roku na rozmnožování. A to si málokdo uvědomuje, protože doby, kdy byl v přírodě dostatek drobné pernaté zvěře, jsou dávno pryč. Převádět tuto zvěř do přírody prostřednictvím bažantnic je jedna z možností. Velice vítaná a velice úspěšná.“
Mají tu i perličky, které fungují jako místní bezpečností služba. Když vidí nějakého predátora, zejména dravce, začnou se ozývat a bažanti vyhledají úkryt. Neradi létají, tak do něj spíš utečou.
Do takzvaných vypouštěcích voliér přicházejí bažanti v šesti týdnech a opouštějí je v deseti týdnech. „Je v nich dostatek prostoru, aby se jim dobře vyvinul klín, tedy ocasní brko. Dospělí bažanti mají klín až metr dlouhý. Měli jsme tu čtyřletého bažanta, rekordmana, který měl klín dlouhý 162 centimetry,“ vypráví Vladimír Broukal.
Čím se bažanti živí, jaké plodiny jsou pro ně atraktivní a co obnáčí péče o bažanty? Poslechněte si v reportáži Hobby magazínu.
Související
-
Bažant patří k nejvíce loveným ptákům. Chutnější maso mají...
Podle legendy přivezl bažanta spolu s bájným zlatým rounem Jáson a jeho Argonauti z Kavkazu. V Českých zemích je doložen poprvé roku 1330, kdy si nechal císař Ludví...
-
Letohrádek u Zahrádek si panstvo postavilo jako čihadlo na bažanty. Zbylo z něj působivé torzo
Obec Zahrádky je plná přírodních i kulturních zajímavostí. Jižně od zámku vznikla v době vrcholného baroka bažantnice. A ve 20. letech 19. století pak i lovecký letohrádek.
-
Bažanti z Hluboké se dostali až do Tádžikistánu
Na dohled zámku Hluboká je areál plný pernaté zvěře, kde přicházejí na svět bažanti. Jenom letos se tu vylíhlo asi 25 tisíc kuřat. Odchov bažantů je ale velice náro...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
