V Klimkovicích po 70 letech vztyčili pomník sestřelenému sovětskému pilotovi

Díky nadšencům z řad amatérů, muzejníků a diplomatů se podařilo jméno Vasilije Alexejeviče Staška najít a umístit na pomník před klimkovickým zámkem.

V Klimkovicích stojí pomník padlých sovětských osvoboditelů, kteří tu bojovali na konci války. Uveden na něm byl i neznámý poručík, který zahynul při pádu sestřeleného letadla. V místě dopadu se stroj zabořil do země a vytvořil asi tři metry hluboký kráter. Kusy letounu se rozlétly několik desítek metrů daleko. Z jámy, ze které trčely zbytky letadla, se kouřilo. Kolem panoval rozruch, ale děsuplný pohled nikoho zvlášť nevyváděl z míry. Končila válka a na hrůzy byli lidé zvyklí.

Devětašedesát let se nevědělo, že pilotem Lavočkinu byl 22letý poručík Rudé armády Vasilij Alexejevič Staško, mladík z malé ukrajinské obce Terny. Jeho rodina se nikdy nedozvěděla, jak zemřel, ani kde je pochován. Až teď.

Pamětníci mohli konečně promluvit

Místostarosta Klimkovic Jakub Unucka měl obavu, že se oslavy 70. výročí konce druhé světové války opět odehrají v kýčovité a nezáživné režii s pokládáním věnců u památníku, a proto začal zjišťovat podrobnosti. Svolal zdejší pamětníky a společně se dopracovali k takřka filmovému příběhu.

Místostrosta Klimkovic Jakub Unucka|foto: Dagmar Misařová

Místní, kteří pamatují pád ruského letadla, dlouho mlčeli. Důvod byl prostý. Parta mladíků totiž odnesla vojákovy doklady a zbraň, které už se nenašly. Nikdo to na ně nechtěl prozradit. Bývalí kluci dnes už nežijí, další pamětníci proto teď mohli s pravdou ven.

„Jakmile německá hlídka odešla, zahrnuli jsme torzo letadla pískem a hlínou, abychom zabránili dalšímu požáru. Hořely totiž zbytky paliva,“ vzpomíná Ludvík Monsport. Na místě pořídil i několik rychlých fotografií.

Několik dnů poté skupina místních vytáhla část letadla ze země pomocí kladkostroje. V té chvíli zmizely doklady mrtvého vojáka, takže ho následně nebylo možné identifikovat. Ostatky letce uložili do narychlo zhotovené, červeně natřené rakve. Pohřeb se konal asi deset metrů od místa dopadu.

O necelé dva roky později úřady rakev exhumovaly a přemístily na centrální vojenský hřbitov v Hlučíně. Nikdo tehdy nezjišťoval, jak se jmenoval pilot, který v pětačtyřicátém nad Klimkovicemi dostal zásah.

Klimkovičtí navštívili neteř padlého vojáka

Současní Klimkovičtí pátrali po totožnosti neznámého letce i za pomoci ruského konzula v Ostravě Aleše Zedníka. „Zjišťovali jsme, jaká letadla tehdy nad Klimkovicemi přelétávala, kdo je pilotoval, kdo z pilotů je nezvěstný,“ popisuje místostarosta Jakub Unucka složitou anabázi.

Expozice na klimkovickém zámku|foto: Dagmar Misařová

Osud Vasilije Alexejeviče Staška se nakonec podařilo vypátrat. Místní zjistili, že ve Lvovské oblasti žije jeho neteř, paní Lidie Konstantinova Maximova, kterou radní navštívili kvůli uctění památky jejího strýce, a pozvali ji do Klimkovic.

Všechny nalezené části letounu se převezly do Suchdolu nad Odrou, kde se roztřídily, vyčistily a zrestaurovaly. Část z nich vystavuje Klimkovické muzeum, část památník Ostravské operace a část stálá letecká expozice Muzea městyse Suchdol.

Klimkovice postavily mladému vojákovi na místě bývalé pískovny, tedy tam, kde vyhasl jeho život, k uctění jeho památky pomník.