V Kounově na Rakovnicku se můžete projít po prehistorických kamenných řadách
Máte rádi místa opředená tajemstvím? Pak se vám bude líbit u Kounova v přírodním parku Džbán na Rakovnicku ve středních Čechách. Na kopci zvaném Rovina na ploše jedenácti hektarů najdete čtrnáct rovnoběžných kamenných řad. Celkem v nich napočítáte na 1 500 obřích kamenů.
V době, kdy je roku 1934 objevil a jejich polohu poprvé písemně zaznamenal místní učitel Antonín Patejdl, se přitom na místě nacházelo na 2 500 kamenů. Podařilo se mu také zjistit, že ještě na konci 19. století byl patrně u jedné z řad zachován úplný kamenný kruh o průměru pěti metrů.
Řady mají takřka přesnou severojižní orientaci. Jednotlivé řady měří od 50 do 350 metrů a vzdálenost mezi nimi je nepravidelná, od 11 do 18 metrů. Kameny jsou maximálně 50 až 60 cm vysoké, jejich podstatná část je ovšem uložená pod zemí.
Jednou z hypotéz je, že kamenné řady tvořily přistávací dráhu pro mimozemšťany
Jiná tvrdí, že sloužily k různým rituálům nebo obřadům spojeným se slunovratem. V seznamu nemovitých památek jsou zapsány jako „kultovní místo“. Jisté ale je, že kamenné řady nejsou přírodním úkazem.
Kopec, na kterém leží, je totiž z opuky. Jednotlivé kameny jsou ovšem z křemence. Přitom nejbližší kameny podobného složení se nacházejí 30 až 50 kilometrů od Kounova. Navíc některé kameny jsou tak mohutné, že si těžko dokážeme představit sílu, která by s nimi dokázala pohnout.
Kounovské řady doplňují kameny Pegas a Gibon
Kameny byly kdysi ukládány na vrstvu malých kamínků do přibližně třiceticentimetrových žlábků. Dnes z obřích kamenů na povrch vystupují pouze jejich malé části, přesto působí řady impozantně. Ostatně není se co divit, leží tu už přibližně 3000 let a svým rozložením tvoří jedinečnou prehistorickou stavbu nejen u nás, ale i v celé střední Evropě.
Součástí řad jsou také dva osamocené obří kameny vzdálené od sebe uhlopříčně – větší jménem Gibbon sloužil pravděpodobně jako prehistorická observatoř. Ručně vydlabaný výklenek ve tvaru V totiž přesně protíná paprsek slunce v den slunovratu. Hluboké rýhy menšího kamene připomínají souhvězdí Pegas, což také rozhodlo o jeho pojmenování.
Jak se kameny na místo dostaly, je záhadou
Gibbon i Pegas jsou také z křemence a vezmeme-li v úvahu, že například Gibbon váží podle odborníků přibližně 6 tun, můžeme si pouze klást otázku, jak sem byl tento obří kámen převezen.
Ke Kounovským řadám se dostanete z vlakového nádraží v nedalekých Mutějovicích, odkud vede značená naučná stezka, která pokračuje kolem kounovského muzea. Vyplatí se tady před cestou zastavit – najdete tu totiž nejen všechny teorie a hypotézy související se vznikem řad, ale za prohlédnutí stojí i jejich plastická mapa. Kameny jsou v malém měřítku vyobrazeny tak, jak vypadaly původně, a mapa vám umožní jejich kontext zasadit do celé lokality.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rozšíření mobilizace Ukrajinců? Ty, kdo do armády nechtějí, tady nepotřebujeme, říká paramedik
-
Nelze nekonat, shodli se zástupci koalice a opozice na schůzce u prezidenta o důchodové reformě
-
Polská kontrarozvědka vyšetřuje síť zaměřenou proti EU a Voice of Europe. Spolupracuje s Českem
-
‚Hokej, to bylo v podstatě jenom porazit Rusáky.‘ Československo před 55 lety vyhrálo legendární duely