V Kounově na Rakovnicku se můžete projít po prehistorických kamenných řadách

21. srpen 2014
Česko – země neznámá

Máte rádi místa opředená tajemstvím? Pak se vám bude líbit u Kounova v přírodním parku Džbán na Rakovnicku ve středních Čechách. Na kopci zvaném Rovina na ploše jedenácti hektarů najdete čtrnáct rovnoběžných kamenných řad. Celkem v nich napočítáte na 1 500 obřích kamenů.

V době, kdy je roku 1934 objevil a jejich polohu poprvé písemně zaznamenal místní učitel Antonín Patejdl, se přitom na místě nacházelo na 2 500 kamenů. Podařilo se mu také zjistit, že ještě na konci 19. století byl patrně u jedné z řad zachován úplný kamenný kruh o průměru pěti metrů.

Řady mají takřka přesnou severojižní orientaci. Jednotlivé řady měří od 50 do 350 metrů a vzdálenost mezi nimi je nepravidelná, od 11 do 18 metrů. Kameny jsou maximálně 50 až 60 cm vysoké, jejich podstatná část je ovšem uložená pod zemí.

Jednou z hypotéz je, že kamenné řady tvořily přistávací dráhu pro mimozemšťany

Jiná tvrdí, že sloužily k různým rituálům nebo obřadům spojeným se slunovratem. V seznamu nemovitých památek jsou zapsány jako „kultovní místo“. Jisté ale je, že kamenné řady nejsou přírodním úkazem.

Kopec, na kterém leží, je totiž z opuky. Jednotlivé kameny jsou ovšem z křemence. Přitom nejbližší kameny podobného složení se nacházejí 30 až 50 kilometrů od Kounova. Navíc některé kameny jsou tak mohutné, že si těžko dokážeme představit sílu, která by s nimi dokázala pohnout.

Řady jsou dnes opět viditelné díky vykáceným stromům a kameny jsou postavené tak, aby jejich tvar umocňoval směr řady

Kounovské řady doplňují kameny Pegas a Gibon

Kameny byly kdysi ukládány na vrstvu malých kamínků do přibližně třiceticentimetrových žlábků. Dnes z obřích kamenů na povrch vystupují pouze jejich malé části, přesto působí řady impozantně. Ostatně není se co divit, leží tu už přibližně 3000 let a svým rozložením tvoří jedinečnou prehistorickou stavbu nejen u nás, ale i v celé střední Evropě.

Součástí řad jsou také dva osamocené obří kameny vzdálené od sebe uhlopříčně – větší jménem Gibbon sloužil pravděpodobně jako prehistorická observatoř. Ručně vydlabaný výklenek ve tvaru V totiž přesně protíná paprsek slunce v den slunovratu. Hluboké rýhy menšího kamene připomínají souhvězdí Pegas, což také rozhodlo o jeho pojmenování.

Jak se kameny na místo dostaly, je záhadou

Gibbon i Pegas jsou také z křemence a vezmeme-li v úvahu, že například Gibbon váží podle odborníků přibližně 6 tun, můžeme si pouze klást otázku, jak sem byl tento obří kámen převezen.

Ke Kounovským řadám se dostanete z vlakového nádraží v nedalekých Mutějovicích, odkud vede značená naučná stezka, která pokračuje kolem kounovského muzea. Vyplatí se tady před cestou zastavit – najdete tu totiž nejen všechny teorie a hypotézy související se vznikem řad, ale za prohlédnutí stojí i jejich plastická mapa. Kameny jsou v malém měřítku vyobrazeny tak, jak vypadaly původně, a mapa vám umožní jejich kontext zasadit do celé lokality.

Spustit audio