V kupeckém domku v Červeném Kostelci prožila Božena Němcová dobu líbánek

„Barbora Panklová se dostala do Čech spolu se svými rodiči v roce 1820. Tehdy panský kočí Johann Pankl a pradlena Terezie Novotná, oba službou u náchodské vrchnosti, dorazili se dvorem do Ratibořic. V létě téhož roku se konala v maloskalickém kostele svatba. Šťastné dětství v Ratibořicích rychle uteklo a kostel v Malé Skalici se po 17 letech stal svědkem další svatby. Mladičká Barbora se tam vdávala za o mnoho let staršího respicienta finanční stráže v Červeném Kostelci, vlastence Josefa Němce,“ vypráví průvodce Otto Hepnar.

Novomanželé si pak v září roku 1837 pronajali v Červeném Kostelci podkrovní dvoupokojový byt v kupeckém domě Augustina Hůlka. Život na malém městě popsala Božena Němcová až po téměř 20 letech ve své povídce Chudí lidé.

Učitel Augustin Purm, který Barunku učil v České Skalici, byl přemístěn do Kostelce a chodil na faru u kostela Sv. Jakuba Většího, kde s panem farářem muzicírovali. Mladá novomanželka je oknem zdravila a pak poslouchala, až se z fary ozvou housle, na které pan učitel hrál.

V pokoji v prvním patře, kde novomanželé bydleli, jsou vystavené mešťanské šaty připomínající svatební oděv Boženy Němcové|foto: Vladislava Wildová

Na zahradě je Viktorčin pomník

Z okna do dvora kupeckého domu se dívala vlevo na bývalý hřbitov. Když večer viděla svíčky na hrobech, jak píše, přemýšlela nad tím, jaký kousek je od života ke smrti, vlastně jen pár kroků. Hřbitov má souvislost s „bláznivou“ Viktorkou, která tam byla pohřbena. Náhrobek ze zrušeného hřbitova stojí dnes na zahradě u Domku Boženy Němcové a návštěvníkům připomíná Viktorčin životní příběh, který se ale poněkud liší od toho popsaného v knize Babička, Jak to bylo doopravdy, se dozvíte při návštěvě od průvodců.

Zahrada za kupeckým domem je od letošního roku přizpůsobena vyprávění Boženy Němcové z povídky Chudí lidé. Spisovatelka v něm vzpomíná, jaké byliny tam rostly a jakou zeleninu pěstoval pan domácí, když tam bydlela. Novomanželé prožili v kupeckém domku osm měsíců od podzimu 1837 do dubna 1838. Pak služební povinnosti Josefa Němce odvedly mladou rodinu, která čekala narození prvního syna Hynka, do nedalekého Josefova.

V přízemí kupeckého domu si prohlédnete světnici Hůlkových-Hlouškových a kuchyňku s kachlovými kamny. Obě místnosti jsou zařízené dobovým nábytkem, obrázky, předměty a vybavením pro domácí předení lnu. Ve světničce Boženy Němcové v podkroví uvidíte původní a dobový nábytek. Interiér doplňuje obrazová minigalerie známého červenokosteleckého malíře Gustava Vacka, který namaloval patrně nejznámější portrét sedmnáctileté Barunky.

Dobový interiér v přízemí kupeckého domu, kde býval krám|foto: Vladislava Wildová

„Tehdy ještě student, později akademický malíř, si půvabné děvče vymaloval pravděpodobně pro sebe. Obrázek měl schovaný doma ve svém ateliéru a teprve když v roce 1894 zemřel, bylo dílko objeveno v jeho pozůstalosti,“ říká Otto Hepnar.

Počátkem května se v domku koná slavnostní zahájení nové sezóny s kulturním programem, v letní sezoně můžete na zahradě prožít příjemné letní podvečery. Kromě hlavní turistické sezóny od května do září se do Domku Boženy Němcové můžete podívat po telefonické dohodě i v jiném termínu.