V lázeňském parku v Čeladné roste strom Lidumil. Busta básníka zase recituje verše

13. prosinec 2017
Česko – země neznámá

V Čeladné na Frýdecko-Místecku, malebné vesnici v údolí beskydských kopců, vznikly před 115 lety lázně. A jaképak by to byly lázně, kdyby neměly park určený pro pokojné procházky svých pacientů. Ten zdejší je ovšem plný zajímavostí, za pozornost stojí třeba strom s nevšedním jménem Lidumil a mluvící busta.

Mezi vzrostlými čeladenskými stromy je Lidumil ještě malý zelenáč. Ale už teď, ve věku 16 let, se hrdě tyčí k obloze. Má na to právo. Je totiž jediným stromem tohoto jména u nás, ne-li ve světě. Lidumila, tedy přesněji javor červený, v lázeňském parku Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné zasadili lidé, kteří chtěli připomenout osobnost zakladatele lázní Skalka a mecenáše MUDr. Jana Maye.

Filantrop se narodil 25. října 1869 a lidé mu už za jeho života dali krásnou přezdívku – Lékař lidumil. Zaslouženě, protože doktor May nejenže chudým lidem neúčtoval poplatky za léčení, ale také podporoval několik nadaných mladíků z ostravské kolonie na studiích medicíny.

25. října 2013 proto pracovníci lázní a další příznivci zasadili poblíž Jezírka přání strom, který má připomínat potřebu konání dobra. Ovšem nejen připomínat, ale také k němu vybízet. Ke konání dobra se navíc každý může upsat do Pamětní knihy Stromu Lidumil. K dispozici je v recepci sousedního Apartmánového domu Lara.

Proměna Ondřejníku

Lázně Skalka, na jejichž tradici dnes navazuje Beskydské rehabilitační centrum, byly založeny v roce 1902. Tehdy koupil zmíněný doktor Jan May, rodák z Trutnova a absolvent pražské lékařské fakulty, pozemek na jižním svahu Ondřejníku. Společně se svým švagrem MUDr. Bohuslavem Müllerem původní stavby přebudoval, postavil další, založil park a začal provozovat sanatorium. Dal mu jméno Lázně Skalka podle nejvyššího skalnatého vrcholu Ondřejníku - Skalky, jejíž vrchol se nachází v nadmořské výšce 964 metrů.

Strom Lidumil u Jezírka přání v lázeňském parku v Čeladné

Lázně navštěvovala celá řada známých osobností: Leoš Janáček, Oldřich Nový, bratři Mrštíkové i prezident T. G. Masaryk. Bratři Jaroňkové, architekti z Frenštátska, zde měli dokonce svůj ateliér. Mezi časté hosty a přátele Jana Maye patřil také „Valašský Slavík“ - učitel a básník Josef Kalus, který má v parku od loňského roku svou bustu.

Na tom by nebylo nic zvlášť zajímavého, kdyby ale busta nemluvila. Kdo si dá práci a najde nenápadné tlačítko, může se zaposlouchat do básníkových veršů a také se něco dozvědět o jeho životě. Zvuk přitom nevychází přímo z busty, ale z malého reproduktoru umístěného na vedle stojící kapli Nejsvětější Panny Marie. Je celá vyrobená z pražců, které údajně zbyly po výstavbě železniční dráhy vedoucí z Frýdlantu nad Ostravicí do Valašského Meziříčí.

Při procházce čeladenským lázeňským parkem také rozhodně nezapomeňte ochutnat zdejší léčivý pramen, nazvaný Ferdinandův. V zimě ovšem zamrzá, a tak si musíte počkat na jaro. Kromě toho, že je léčivý, je z něj prý i výborná káva.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu. Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu.