V Ledové jámě na Karlovarsku najdete sníh i v létě

17. červenec 2015
Česko – země neznámá

Je to zvláštní úkaz, který má na svědomí činnost člověka. V úpatí Blatenského vrchu u obce Horní Blatná na Karlovarsku, kde Ledovou jámu najdeme, se totiž od 16. století povrchově i hlubině těžila cínová ruda. Úzká, ale několik desítek metrů hluboká soutěska tu zůstala po nepředstavitelné námaze horníků, kteří tu kopali a dobývali vzácnou žílu cínovce. Soutěska na svém dně udrží sníh po celý rok.

Muselo to dát neuvěřitelnou práci vykopat tak úzkou a hlubokou soutěsku. Vytěžená cínová ruda tu po sobě zanechala v žulové skále brázdu o hloubce přes dvacet metrů s šířkou někde ani ne jeden metr.

V 17. století, kdy se tu těžilo, si kromě dostupných železných ručních nástrojů horníci pomáhali takzvanou žárovou metodou. Nad kamenným masivem s rudou, kterou chtěli odtěžit, rozdělali obyčejný oheň. Díky tomu se v hornině vytvořily tisíce malých trhlinek. Druhý den bylo snadnější tvrdou skálu lámat.

Sníh z jámy jednou potřeboval i Napoleon

Led odtud v roce 1813 sehrál svou roli v nepoleonské bitvě u Lipska

Ledová jáma nebyla vždycky jen atrakcí pro turisty. Podle historických záznamů sehrála zdejší přirozená zásobárna sněhu důležitou úlohu za dob generála Napoleona. Pro ošetření raněných vojáků v bitvě u německého města Lipsko odtud prý vyvezli šest fůr sněhu. Stalo se tak v roce 1813.

Na Blatenském vrchu se podle nejstarších dochovaných záznamů kutala cínovcová ruda už od roku 1535. Hlavní cínovou rudou, která se tu těžila, je kasiterit neboli cínovec. Podle autentického deníku důlních děl z roku 1535 tady na Blatenském vrchu pracovalo skoro tisíc dělníků.

Blatenský vrch byl rozparcelovaný na desítky samostatných důlních děl. Doslova cínová horečka pohltila do té doby téměř liduprázdný kraj. Cínová ruda dala i jednomu karlovarskému městu jméno Cínovec. Ve světě jsou největší ložiska například v Barmě, Indonésii nebo Austrálii.

Na Blatenském vrchu je i rozhledna

K čemu je cín

Cín, který se vyráběl z vytěžených rud, nacházel už dávno v historii široké uplatnění pro svoje snadné zpracování. Lidstvo zná cín už od starověku především jako součást bronzové slitiny. Možná se i vám vybaví cínoví vojáčci. Možná jsou někteří z těch připomínající Napoleonovy vojáky právě z Blatenského cínu.

Dodnes se cín používá třeba k antikorozní ochraně v potravinářství. V době, kdy se těžila cínová ruda na Blatenském vrchu, se z cínu nejčastěji vyrábělo nádobí, svícny a další dekorativní předměty.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d2263.077932821213!2d12.779787635663004!3d50.39947547752917!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0000000000000000%3A0x51f27e7ae921aebb!2zTGVkb3bDoSBqw6FtYQ!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1437059289968" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.