V lese u Karlových Varů stojí Altán básníků. Voda z pramene Živá voda není pitná
Nedaleko Karlových Varů, které jsou obklopeny hustými lesy, je kromě desítek kilometrů pěších stezek také hodně altánů. Jeden z nich má doslova poetický název, říká se mu totiž Altán básníků. A hned u něj by měl vyvěrat pramen živé vody, tedy přesněji řečeno pramen s názvem Živá voda.
K altánu se dá přijít z mnoha stran. Lesy kolem Karlových Varů jsou totiž prošpikované 130 kilometry lesních cest, stezek a promenád. Byl to záměr Davida Bechera, lázeňského lékaře, který koncem 18. století inicioval novou proceduru pro lázeňské hosty a pacienty.
Příliš podle jeho názoru lenošili, a tak jim naordinoval léčebnou kůru v podobě procházek po okolí. Během 19. století až do konce první světové války skupovalo město Karlovy Vary okolní lesy a budovalo v nich vzájemně propletený systém cest pro lázeňské hosty.
Bohatší klienti z vděku za uzdravení nebo utužení zdraví nechávali při cestách stavět různé pomníčky, lavičky, kapličky a také altány. Stejně jako Altán básníků nedaleko místa zvaného Chata básníků.
Zatímco chatu už dnes připomínají jen základy sklepa a informační cedule, litinový Altán básníků vydržel dodnes. Stojí tu od 19. století, kdy ho nechal instalovat průmyslník z Karlových Varů, mimo jiné stavitel historického zastřešení karlovarského nádraží.
Proč zrovna Altán básníků?
Možná tudy chodíval i jeden z nejslavnější lázeňských hostů básník Goethe a právě tady ho třeba napadaly nesmrtelné verše. Nadohled od rozcestí u Chaty básníků je vidět na protějším kopci slavná Goethova rozhledna. Kdo ví. Kromě vzletných veršů také za rohem vzlétají letadla. Na kopci nad altánem je hojně využívané karlovarské letiště.
V altánu jsou po obou řadách lavičky, na kterých si můžete pohodlně odpočinout. Altán je výrazně zdobený litinovými květy a hroznovými listy. Škoda jen, že nad vstupem do altánu zanechala firma, která jej v roce 2000 opravovala, pro někoho až příliš křiklavě vyvedenou obří informaci o rekonstrukci altánu.
Karlovarská firma, která altánek v 19. století vyrobila a postavila, má přitom jen malý štítek na jednom z litinových sloupků. To vám ale určitě nezkazí celkový dojem z poetického místa chráněného mohutnými buky kolem ostře zařezaného údolíčka.
Hned vedle altánů je podle mapy další pozoruhodnost - pramen živé vody. Přesněji řečeno pramen jménem Živá voda. Je paradoxní, že právě tahle skromná studánka s prostým zastřešením nese tak honosný a pohádkový název. Je u ní totiž v pěti jazycích napsané varování, že voda není pitná. Možná ale jen chybí rozbory vody a jednou si u Altánu básníků budeme moci dopřát i doušek živé vody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Jsme přesvědčeni, že na ně máme nárok.‘ Agrofert žaluje ministerstvo, stoplo mu dotace za 200 milionů
-
Spory gangů, změna identity. Boss ‚billboardové mafie‘ se v minulosti doznal k únosům
-
Čínské centrum nabídne nový pohled na Sin-ťiang. Realitu převýchovných táborů ale neschová
-
Fico vyzval Zelenského k jednání o tranzitu plynu. ‚Ok. Přijeďte v pátek do Kyjeva,‘ zněla reakce