V lese u Zbyslavce jsou pozůstatky zemljanky. Na konci války se v ní ukrývali partyzáni
V lesích mezi vesnicemi Zbyslavec a Licoměřice můžete na úpatí Železných hor dodnes narazit na pozůstatky zemljanky. Úkryt, který si během války vybudovali partyzáni, dnes představuje jámu v zemi o velikosti přibližně 4 x 4 metry. Její původ vysvětluje jednoduchý pomník, který stojí v těsné blízkosti.
Úkryt si budovali na začátku zimy 1944 partyzáni z výsadku Mistra Jana Husa. Dvanáctičlenná skupina byla vysazena nedaleko vesnic Lipovec a Licoměřice 26. října 1944 a brzy navázala kontakty s místními lidmi, kteří už rok podporovali tři sovětské válečné uprchlíky. Poskytli jim dočasný úkryt a hlavně potraviny.
Ve skupině zvané Mistr Jan Hus byly dvě ženy a jeden Čech jako komisař - Miroslav Pich Tůma, který měl ale spornou úlohu a existuje varianta, že spolupracoval s gestapem. Jako jeden z mála válku přežil a stal se aktivním členem StB.
Původně mělo letadlo vyslané ze Sovětského svazu skupinu vysadit v oblasti rybníka Velké Dářko na Českomoravské vrchovině. Rybník byl ale vypuštěný, a tak dezorientovaný pilot vysadil skupinu na úpatí Železných hor, asi 50 kilometrů severozápadně od původně stanoveného cíle. Podél potoka došli partyzáni k lesnatému svahu, kde narazili na jednoho z válečných zajatců, kteří se u Lipovce schovávali. Ten je spojil se spřátelenými rodinami v Lipovci.
Ke skupině se přidali čeští uprchlíci z nucených prací. V hustém, těžko prostupném lese mezi Zbyslavcem a Licoměřicemi si vybudovali zemljanku a sklady na střelivo a potraviny. Zemljanka měla kavalce a kamna, takže poskytovala slušný úkryt i na delší čas. Odhalena byla až po velkém zatýkání v Lipovci a Licoměřicích a po zatčení hajného Pondělíčka, pod kterého polesí spadalo. Nový hajný partyzánský úkryt nahlásil. Přijeli četníci z nejbližší stanice, partyzány nenašli, a tak udělali soupis všeho, co v zemljance objevili, a vyhodili ji do povětří.
Podpora partyzánů nezůstala bez trestu. Gestapo 19. prosince 1944 obklíčilo Lipovec a Licoměřice a z obou vesnic a okolí zatklo všechny muže ve věku od 16 do 70 let. 106 lidí bylo odvlečeno k výslechu do Čáslavi, potom do Kolína a nakonec do Terezína. Tam se na sklonku války téměř všichni nakazili tyfem.
Výslechy a věznění nepřežilo 30 lidí z Lipovce a Licoměřic. Jejich jména připomíná památník, který stojí nad vesnicemi u lesa. Konce války se nedožila ani většina partyzánů. Dopadeni byli v březnu u nedalekých Leškovic, necelé dva měsíce před koncem války.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ustojí eDoklady letošní volby? ‚Aplikaci stačí otevřít a zavřít,‘ říká k plánovanému testování šéf agentury
-
CzechBusiness bude odpovídat za fungování startupového zákona. A v podpoře exportu chce být pragmatický
-
Median: Volby by vyhrálo ANO s 34 procenty. Mimo Sněmovnu by zůstali Motoristé, KDU-ČSL i TOP 09
-
Nebyl jsem to já, říká Staněk o představení na mistrovství Evropy. Pády podle něj ke sportu patří








