V lesích u Hamru na Jezeře se ukrývají zbytky skalního hrádku Stohánku

Z geologického hlediska je Stohánek „svědeckou“ skálou. Plošina, která se nachází na vrcholku, svědčí o tom, v jaké výšce se dříve nacházelo dno druhohorního moře. „Vrch tvoří tvrdší pískovec, než jaký se vyskytoval v okolí, proto tato skála zůstala stát do dnešní doby, odolala erozi,“ vysvětluje geolog Dominik Rubáš.

Nevídaného skalního útvaru využili nejprve Vartemberkové. Pouhé dva roky po výstavbě částečně dřevěného hrádku objekt koupil Zdeněk z Valdštejna. Ani on tu ale nevydržel dlouho, své zájmy brzy přesunul na hrad Děvín. „Stohánek nefungoval dlouho, jenom několik desetiletí. Potom byl poničen a jako hrad už se nikdy znovu nevyužíval,“ vysvětluje Dominik Rubáš.

V 18. století zde přebývali postupně dva poustevníci, po kterých tu do dnešní doby zbylo několik památek. Jednou z nich jsou vytesané výklenky na pravé stěně skály, které můžeme pozorovat při stoupání po kamenném schodišti.

„Pravděpodobně sloužily pro umístění obrázků křížové cesty, když tady žili poustevníci,“ objasňuje geolog Geoparku Ralsko. Vzpomínkou na poustevníky jsou také do skály vysekané světničky nebo terasovitá zahrada, kterou můžeme spatřit na vrchu Stohánku.

V 18. století zde přebývali postupně dva poustevníci, po kterých tu do dnešní doby zbylo několik památek. Jednou z nich jsou vytesané výklenky|foto: Dominik Rubáš

Na samotném vrcholu můžeme ale obdivovat zejména překrásné výhledy do okolí. Hned na protější straně se turistům ukáže dlouhá skalní stěna, která velikostí i tvarem nápadně připomíná slavný Titanic. „Má stejnou délku i podobný tvar, jako měla legendární loď,“ představuje skálu zvanou Dlouhý kámen Dominik Rubáš. Ze Stohánku je vidět také Široký kámen, Ještěd nebo Ralsko.

Turisté se ke Stohánku dostanou z Hamru na Jezeře po zeleně značené turistické cestě. Vzdálený je odsud přibližně pět kilometrů.