V litoměřickém podzemí byla nacistická továrna i sklad nebezpečného odpadu
Při procházce po litoměřickém Mírovém náměstí nikoho ani nenapadne, že má pod nohama několik kilometrů dlouhou síť chodeb, která místy tvoří až tři podlaží. Měšťané si je pod svými domy hloubili jako prostory pro skladování obilí a vína. V době nebezpečí sloužily i jako úkryt. Nedávno se část těchto sklepů přímo pod radnicí proměnila v zajímavou expozici věnovanou nedaleké podzemní továrně Richard.
Už koncem 19. století sloužil vrch Bídnice u Litoměřic jako zdroj vápence, důležité suroviny pro stavebnictví. Nejenže se tu vápenec těžil, ale také se rovnou zpracovával na vápno. Při těžbě důlním způsobem vznikala postupně hustá spleť chodeb a odtěžených prostor. Odhadem mají zdejší chodby délku několika desítek kilometrů. O způsobu těžby i zpracování vypráví první část expozice s názvem Důl Richard v proměnách času.
Nejtemnějším obdobím byla druhá světová válka
V roce 1943 se začalo nacistické Německo rozhlížet po vhodných prostorách pro přemístění válečného průmyslu. Nálety spojeneckých vojsk tuto výrobu ohrožovaly a ničily. K vytipovaným místům patřilo i podzemí vrchu Bídnice u Litoměřic.
Na budování vlastních prostor a později i na samotné výrobě se podíleli vězni z litoměřického koncentračního tábora i nuceně nasazení dělníci. Za dva roky lágrem prošlo na 18 tisíc lidí, čtyři a půl tisíce jich přitom zemřelo. Vyráběly se tu zejména motory pro tanky Panther a pro stíhače tanků.
V roce 1963 bylo rozhodnuto o tom, že budou podzemní prostory využity jako úložiště radioaktivního odpadu z nemocnic, výzkumných pracovišť a podobně. Odpad je ve stolitrových sudech zalitý betonem. Ty se pak ukládají do komor, které jsou po naplnění opět zality betonem. Prostory jsou monitorovány a za více než 50 let provozu nebyl zaznamenán žádný únik.
V některých chodbách se propadly stropy
Problematické jsou chodby a prostory, které nejsou využívány. V některých z nich se zbortily stropy a vzhledem k nebezpečí úrazu bylo nakonec podzemí pro veřejnost kompletně uzavřeno.
Na internetu si můžete dopřát alespoň částečnou virtuální prohlídku. A představu o historii i současnosti podzemních prostor dolu Richard si můžete udělat v nově upravené expozici Důl Richard v proměnách času. Najdete ji ve středověkých sklepeních přímo pod litoměřickou radnicí a zdejším informačním centrem.
Její závěr tvoří odvážný pohled do budoucnosti – práce mladého architekta Filipa Landy řeší jednak možnost částečného zpřístupnění podzemí, jednak i památník obětem. Krásná je i myšlenka Sadu smíření, kde by každá oběť měla mít svůj strom.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ztratit práci, vrátit se nebo narukovat. Ukrajincům v odvodovém věku nebudou konzuláty vydávat pasy
-
Památník v Letech nestavíme kvůli Romům, ale kvůli sobě. Prasečák byl náš problém, zdůrazňuje Šídlo
-
Temnota se teď dostává na světlo, říká moderátorka po své výpovědi u soudu s Cimickým
-
Ursula von der Leyen přijede na konci dubna do Prahy. bude obhajovat post šéfky Evropské komise