V Loděnici vzniklo nádražní minimuzeum. Vrátí vás do atmosféry Ostře sledovaných vlaků

V loňském roce se k nádraží v Loděnici znovu obracela pozornost. Uběhlo totiž přesně 120 let od uvedení trati do provozu. A tak tam ve dvou nádražních místnostech vzniklo Minimuzeum trati a Ostře sledovaných vlaků. Pokud někdo přijde na vlak dřív anebo mu vlak ujede, může si čekání hezky zpříjemnit.

Ačkoliv to tak dnes nevypadá, obec Loděnice byla v 19. století významným průmyslovým střediskem. Fungovaly tu železorudné doly a vápencové lomy, tkalcovna a přádelna a nedaleko od Loděnice se pěstovala tehdy oblíbená cukrová řepa. Vznikla proto i obrovská skladiště.

Všechny provozy potřebovaly zabezpečit dopravu uhlí pro parní stroje a zároveň bylo nutné zajistit odvoz cukrové řepy, vytěženého vápence i železné rudy. Ta se vozila do Králova Dvora, zatímco vápenec do Kladna. Byl tu opravdu čilý provoz, a tak už v roce 1897 projel Loděnicí první vlak směrem na Beroun. Nově otevřená trať vedla z Dušník do Berouna a navazovala na tehdy již existující kladensko-pražskou dráhu.

Minimuzeum se zabydlelo v pakárně

V prostorách dnešního vlakového nádraží příliš volných prostor nebylo, ale pro vznik mini muzea se jako vhodné místo nabízely dvě místnosti, kterým se kdysi říkalo „pakárna“, od německého slova das Paket, protože se v nich uchovávaly balíky.

Dojemné jsou historické fotografie z předávání Oscarů v roce 1968, kdy si jednu pozlacenou sošku odnesl režisér Jiří Menzel|foto: Markéta Vejvodová

První místnost muzea je věnována historii trati. Prohlédnout si můžete staré lucerny a svítilny, různé nástroje na obsluhování výhybek včetně trubky, kterou se ohlašoval odjezd. Do starých filmů pro pamětníky přenese návštěvníky stařičký telefon na kličku, kterým se volalo na ústřednu pro informaci, jestli vlak má nebo nemá zpoždění.

A opravdu kouzelné jsou fotografie starých lokomotiv, které po železnici od roku 1897 jezdily. Fotografie mimo jiné ukazují, jaký vztah měli k lokomotivám strojvedoucí. Dávali jim totiž jména. A tak uvidíte lokomotivu jménem Hurvínek, Všudybylka, Velký bejček, Papoušek, Skaličák, Blafoun, Prasátko a mnoho dalších.

Zadní místnost patří fotografiím z natáčení Ostře sledovaných vlaků. Je tam i promítací plátno, na kterém se v předem stanovených časech promítají ukázky z filmu. Návštěvníci ale zejména oceňují snímky věcí, které ve filmu nebylo možné vidět.

Jak během rozhovoru prozradila kurátorka výstavy Alena Heinrichová, je na nich například zachycena 30 metrů vysoká věž, kterou si filmaři postavili na protějším kopci, aby mohli natáčet nádraží z výšky. A mají zde i fotografie kameramana Jaromíra Šofra přímo během natáčení. Dojemné jsou historické fotografie z předávání Oscarů v roce 1968, kdy si jednu pozlacenou sošku odnesl režisér Jiří Menzel.