V Lošticích se olomoucké tvarůžky vyrábějí už od středověku. Mají i své muzeum
Tradice výroby olomouckých tvarůžků je velmi dlouhá. Tento jediný domácí sýr původní receptury se dnes ve velkém vyrábí v Lošticích na Šumpersku, kde se navíc nachází i muzeum věnované této aromatické potravině. Sídlí v měšťanském domě v historickém jádru města, který ovšem musel nejprve projít důkladnou rekonstrukcí.
Ve velké míře se zachovala jeho původní barokní podoba. Citlivě se pak ještě dostavělo druhé patro, včetně interiérových prvků, například parket. Zachovaly se i chlévní prostory, které dnes tvoří vstup do muzea.
Olomoucký tvarůžek je jediný původní moravský sýr, jehož receptura se za stovky let změnila jen minimálně. Je spojen s Lošticemi, byť má ve jméně město Olomouc. Muzeum v Lošticích představuje jeho výrobu od dob domácí produkce až po moderní průmyslovou produkci.
Kdo a kdy vyrobil první zrající sýr z tvarohu, už asi nezjistíme. Tvarůžky, v Čechách zvané syrečky, se ale vyráběly v selských usedlostech už odpradávna. První zmínka, která potvrzuje jejich existenci, je zaznamenána v listině napsané v Olomouci v roce 1586.
Živnostenská výroba tvarůžků přišla do Loštic v době, kdy docházelo vlivem rozvoje průmyslu k omezování tradiční hrnčířské produkce, která do té doby živila velkou část místních měšťanů.
Tvarůžky v Lošticích vyráběl rodák z Brém
Podle některých pramenů přišla tato produkce z Hněvotína u Olomouce. Je pravdou, že s tamním majitelem tvarůžkárny Schindlerem přibyla do rodiny Anna Sekaninová, kterou si přivedl do Loštic jakožto vdovu obchodník Friedman. Oni zřejmě začali s živnostenskou produkcí, ve které pokračoval jejich syn Jakub. Sekaninovská tradice výroby tvarůžků ale neobstála v konkurenčním boji dalších výrobců, a proto za několik let zanikla.
Jedním z hlavních rivalů byl i původem punčochář Josef Wessels. Rodák z Brém na pomezí Německa a Holandska přišel do Loštic poté, co tradiční punčochářství zanikalo vlivem levné tovární výroby. Nejprve se živil jako povozník a při této činnosti odkoukal nejen tradiční recept na výrobu tvarůžků, ale i podnikatelské dovednosti.
Z domácí výroby se Wesselsům podařilo udělat dobře fungující manufakturu, která se později přerodila do tovární výroby. Od tohoto trendu se odtrhla jedině jeho dcera Anna, která se svým manželem založila další rukodělnou výrobu, která je zajímavá tím, že se udržela velmi dlouho. Podala tak skvělý obraz o někdejším způsobu výroby.
Současná firma A. W. je stále v držení potomků rodiny Wesselsů. Kromě průmyslové produkce tvarůžků společnost zřídila před dvaceti lety muzeum jejich výroby. Z někdejšího minimuzea se postupně podařilo vytvořit moderní multimediální expozici provázející výrobou od počátků až po expedici, a to jak v původní ruční podobě, tak i v podobě řemeslné.
Návštěvníci si mohou nejen prohlédnout unikátní stroje, ale také si na vlastní nohy například vyzkoušet, jaké bylo zpracovávat čerstvý tvaroh v kádi pro tvarůžkovou výrobu. Součástí expozice jsou také tvarůžkové recepty, a tak se docela hodí, že přímo z muzea lze projít do podnikové prodejny provoněné charakteristickým odérem a nakoupit vše, co člověk k dobrotám, které poskytuje Haná, potřebuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Galanta. Viní je z válečných zločinů
-
Vojín Čorny zabil u Avdijivky devět Rusů a má medaili. ‚Měl jsem jen samopal a dva granáty,‘ popisuje
-
‚Vy slibujete, my sloužíme.‘ Stovky policistů a hasičů protestují před ministerstvem vnitra
-
ONLINE: Rusko poprvé na Ukrajině použilo novou mezikontinentální raketu. Mířila na Dnipro