V malebném královédvorském údolí zbyla jen kaple. Bývala tam osada Olimberk
Osada Eulenberk, Soví vrch nebo také Olimberk v údolí mezi Horním Žďárem, Hajnicí a Dvorem Králové nad Labem je magické místo s pohnutou historií. Do konce 2. světové války zde bylo rozeseto na 20 převážně německých polosamot. Dnes z nich zbyla jen jedna kaplička.
Ještě před pár lety to byla ruina, kterou ale nadšenci z nedalekého Dvora Králové nad Labem díky sponzorům postupně opravili. Původní kapli si zdejší obyvatelé v roce 1901 postavili ve stylu německé romantické novogotiky. Nyní má kaple barokní štít, na věžičku se vrátil i zvon. A zazvonit si na něj může každý návštěvník. Kaple je volně přístupná a zvonění se poutníkům doporučuje, stejně jako si při tom něco přát.
Kaplička na Olimberku je jedním z posledních svědků osady, která zde v minulosti stávala. Již roku 1685 je v těchto místech doložen název Eulenberg (Soví vrch, Sovinec, Olimberk), označující pás pastvin a luk. Později byla v otevřené enklávě založena stejnojmenná osada, administrativně spadající k Dolnímu Žďáru. Malebné sídlo, zasazené mezi lesy, uzavíralo na severozápadě panorama Krkonoš.
Děti z Olimberku šlapaly v zimě do školy ve Žďáru
Zimy v údolí Olimberku bývaly kruté a děti ze zdejších chalup musely ve sněhu chodit několik kilometrů do Žďáru, kde byla škola. A tak se prý ve školním řádu místní školy objevil i předpis „Starší a zdatnější žáci jsou povinni mladším prošlapávat v zimě cestu sněhem“.
S koncem 2. světové války ale osada zanikla, zbyly z ní jen dvě chalupy, Lorenzova, kterou si Skautský oddíl vymínil jako klubovnu, a dolní chalupa, v níž po odsunu německého obyvatelstva zůstalo stádo skotu. A k němu přidělená dislokovaná jednotka Československé armády, která musela krávy dojit. Díky tomu se chalupa zachovala a nebyla vyrabována a posléze srovnána se zemí.
Údolí Olimberku se tak stalo jen tichou vzpomínkou na život někdejších hospodářů. Zbytky původních chalup a statků jsou v rozsáhlých loukách ještě dnes patrné – oko návštěvníka si všimne pahorků zarostlých třešněmi, jabloněmi nebo jinými ovocnými stromy.
Místo dnes vyhledávají turisti i místní obyvatelé a využívá se k procházkám. Údolí nabízí krásné výhledy na Krkonoše. Za dobrých podmínek je vidět i Ještěd a část pohraniční tvrze Stachelberg.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Pár vteřin a mohli tam všichni zůstat.‘ O stažení hasičů z Vrbětic rozhodla třiceticentimetrová střepina
-
Váhání Spolu mě mrzí, ale chápu ho, říká středočeská hejtmanka o povolebním vyjednávání
-
Světluška rozzářila pražskou Chuchli. Na pomoc zrakově postiženým se vybralo přes 3,5 milionu
-
Zdaňme víc neřesti, radí ministr Vlček. ‚Řešme spíš výdaje bobtnajícího státu,‘ oponuje Skopeček