V Mělnickém Vtelnu přeměnili barokní kostel na multifukční kulturní centrum
Pokud v Mělnickém Vtelnu řeknete, že jdete do kostela, neznamená to, že jdete na mši. V této středočeské obci nedaleko Mělníka se do kostela chodí na přednášky, koncerty nebo výstavy. Zdejší barokní svatostánek byl léta v havarijním stavu, před 11 lety ale začala jeho postupná rekonstrukce.
Zastupitelé obce si přáli, aby opravená stavba sloužila i dalším generacím a byla místem vzájemného setkávání. Proto jej v roce 2011 přeměnili na multifukční kulturní centrum. Proměnou přitom prošlo i nejbližší okolí kostela.
Kostel v Mělnickém Vtelnu byl postaven v pozdně barokním slohu v roce 1786. Od 50. let minulého století však chátral, až se postupně dostal do havarijního stavu. Díky památkově cennému kamennému portálu, kazatelně, nápisům na stěnách hlavní lodě a stolu Páně byl v roce 2000 zapsán do registru památek. V roce 2005 se zahájil systematický proces jeho obnovy.
Byl opraven kamenný portál a vstupní schodiště, byly restaurovány vitráže, posílena statika stropu, obnoveno schodiště do věže a kruchty a zrestaurovány stropní výmalby. Postupně dostal kostel a jeho okolí podobu kulturního centra podle návrhu architekty Petry Zajíčkové.
Centrum se veřejnosti otevřelo teprve letos v červnu, ale už má své stálé návštěvníky. Jednotlivé akce se tu konají až třikrát týdně, během festivalů se využívají všechny prostory najednou.
Barokní kostel se málem zřítil, zvony přežily
V hlavní lodi kostela se konají různé přednášky a koncerty a právě tady najdete i hlavní výstavní prostory. Návštěvníci ale mohou vystoupat také na dvě krusty s výhledem na celou hlavní loď a ještě o patro výš do části zrekonstruované zvonice.
Barokní kostel se sice málem zřítil, ale dva staré zvony se jako zázrakem zachovaly dodnes. Ze zvonice se vchází na bývalou půdu kostela. V podkroví postupně vzniká další výstavní prostor, který by se měl zaměřit na historii obce a dokumentaci průběhu obnovy kostela.
Velice příjemně je využito i okolí svatostánku. V těsné blízkosti kostela byl vybudován letní amfiteátr pro divadelní představní, koncerty a přehlídky. Návštěvníci tu po vzoru dávných římských amfiteátrů sedí v půlkruhu na dřevěných lavicích, ve večerních hodinách jim jako orientační body svítí v uličkách světla a v případě potřeby mohou využít pohodlné teplé sedáky. Kapacita amfiteátru je až 250 lidí.
Na místě bývalé fary vznikla útulná dřevěná kavárna. Přes léto se nejvíc využívá její terasa, na podzim a zimu se život stěhuje dovnitř kavárny. Díky prostorným francouzským oknům vidíte z kavárny celý prostor kulturního centra a také dění v okolí amfiteátru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Na zájmech Evropy Trumpovi nesejde. Chtít nerosty za pomoc je v principu fér, míní zmocněnec pro Ukrajinu
-
Nedobytná dača pro ‚pantáty soudruhy‘. Brno marně zkouší získat nájem z ruské chaty u přehrady
-
Cenovka za podpis ředitele Ludvíka? 5 milionů korun. Policie popisuje, jak se měl prodražit Modrý pavilon
-
Premiér Fiala chce navýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP. Vyzval k hromadným investicím v Unii