V Muzeu Tesla v Třešti mají vysílací pult z Českého rozhlasu i první české počítače
Firma Tesla vyrábí od roku 1946 rádia, televize, ale i žárovky a těžkou vysílací techniku. Za ta léta se v oboru mnohé změnilo. Dnes se dají radiopřijímače v bakelitu a televizory v dřevěných skříňkách obdivovat jen v muzeu. A jedno specializované muzeum výhradně na značku Tesla stojí v Třešti na Vysočině.
Patří mezi největší expozice svého druhu v Evropě a provozuje ho Historický radioklub československý. Muzeum Tesla se v Třešti usídlilo v budově bývalé sýpky na vlakovém nádraží v roce 2012. Od té doby ho členové klubu stále vylepšují. Přízemí patří těžké technice, první patro pak spotřební elektronice. Muzeum je otevřené celoročně po předchozí telefonické domluvě.
Co si má člověk představit pod pojmem těžká radiotechnika? Jsou to i součásti vysílačů a pracovišť, které stojí na kopcích a zajišťují kvalitní radiový i televizní příjem. Jde ale také o vysílací pulty rádií a televizí.
„Tento vysílací pult pochází z Českého rozhlasu, ze studia z Brna,“ ukazuje na dnešní poměry obrovský pult plný tlačítek a šoupátek průvodce Jiří Šťastný. Dnes už podobné obry zastoupily počítače. Mezi exponáty najdeme i vysílací pult obecního rozhlasu. Jeho součástí je kotoučový magnetofon a gramofon. Mnozí návštěvníci ho prý často považují za rozhlas po drátě. V rohu místnosti je pak sestavené televizní studio, kterému vévodí těžká studiová kamera. „Používala se v 80. a 90. letech ve studiích, ale i při přímých přenosech,“ doplňuje Jiří Šťastný.
V prvním patře muzea už můžeme začít vzpomínat na vybavení bytů našich rodičů a prarodičů. Radiopřijímače, televizory, telefony, vše přehledně rozdělené po desetiletích. Začínáme u rádií v dřevěných skříňkách, bakelitu a plastu. Jsou tu i designové perly z 60. let, barevná plastová rádia nebo tranzistoráky v kožených taštičkách. Mnohé z nich ještě možná někde leží na půdách. A možná i fungují, což potvrzuje průvodce Jiří Šťastný.
Hudební nábytek ladil s celým pokojem
Kapitolou samou pro sebe je hudební nábytek. Ve skříni, která obvykle ladila s ostatním nábytkem v pokoji, bylo rádio, gramofon, později i kotoučový magnetofon a televize. Vše v jednom. „Tohle je zajímavá sestava, jmenuje se Jubilant a byla vyrobená k desátému výročí založení podniku. V Jubilantu byl první kotoučový magnetofon, který bylo komerčně možné prodávat,“ ukazuje na jednu ze skříní Jiří Šťastný.
Ve vitrínách jsou vystavené i telefony a žárovky. Vše samozřejmě značky Tesla. A jsou tu k vidění i kazetové magnetofony nebo přenosné televizory. Členové Historického radioklubu československého dokonce jeden z televizorů ze šedesátých let zprovoznili. Je samozřejmě černobílý a jde na něm program ČT1. „Je to televizor Ametyst. Obraz vypadá velice pěkně,“ doplňuje průvodce.
Poslední skleněná vitrína patří počátkům počítačové techniky. Je tu počítač IQ151, který k výuce používaly střední a vysoké školy. Jako monitor k němu sloužily přenosné televizory. Nechybí elektronická myš, na dnešní poměry dost hranatá, a také záznamová média. Flash disky ale nehledejte. Leží zde datové kazety a diskety. Ke všemu dostanete od průvodce zasvěcený výklad.
Více informací a kontakty najdete na www.muzeumtesla.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Minerální lázně a prázdná slova. Pohádku Tři princezny nespasí ani Melíšková se zlosynskou ofinou
-
Rusko postupuje na Ukrajině i o Vánocích. Zasáhlo obytný dům v Kryvém Ryhu a posouvá se v Donbasu
-
Desítky lidí jsou po povodních v náhradním bydlení. ‚Každou volnou chvilku věnuji opravám,‘ říká Kováčik
-
Gruzie, Ukrajina, Moldavsko i Arménie. Petra Procházková se ohlíží za rokem na Východě