V Nosálově stojí unikátní komplex chmelařských domů. Pochází z konce 18. století

Pokud se v Nosálově postavíte doprostřed návsi, chvíli budete mít pocit, že centrum musí být jinde. Má totiž velmi nezvyklý tvar trojúhelníku. Do Nosálova vedly z různých částí Kokořínska tři příjezdové cesty, a tak náves vznikla přirozeně v místě jejich setkání. A šla jim svým tvarem vstříc.

V Nosálově věděli, co pěstovat, aby se jim žilo dobře

Střed obce tvoří unikátní soubor původních dřevěných chalup, tzv. chmelařských domů z přelomu 18. a 19. století. V minulosti zde totiž byla vyhlášená chmelařská oblast, která místním obyvatelům přinášela velké zisky. A tak uprostřed Kokořínských lesů najdete domy, které překvapí velikostí i honosnými detaily.

Nejvíce se bohatství místních obyvatel odráží na velikosti „výměnků“. Jinde najdete pouze menší chaloupky těsně přilepené na původní stavení. V Nosálově tvoří každý dům komplex ze dvou stavení. Výměnek je sice přeci jenom o něco menší, nicméně působí jako samostatná usedlost.

Roubenky mají prvky, které jinde nenajdete

Místní roubenky jsou patrové a působí skutečně honosně. Charakteristický prvek představují pavlače, které se táhnou podél celé nádvorní části domu a propojovaly jednotlivé místnosti v patře. Na pavlačích se kdysi skutečně žilo a tvořily hlavní komunikaci v patrové obytné části.

Dodnes místní roubené chalupy tvoří svět sám pro sebe|foto: Markéta Vejvodová

Mezi přízemím a prvním patrem jsou také stříšky, které ochraňují spodní část domu před deštěm. Na mnoha stavbách je ale místo stříšky takzvaná podstávka, kterou tvoří dva ozdobně vyřezávané sloupy podepírající horní patro. Ve štítové části v lomenici často uvidíte stylizované slunce, které je typickým prvkem slovanské architektury. Dodnes lze vidět prvky, které souvisely s pěstováním chmele. Na půdě a ve střešní části najdete otvory, které souvisely se sušením a skladováním chmele. Půdní prostory byly proto mimořádně prostorné a nachází se v nich menší okénka.

Pro plot za humna

Raritou jsou nejen samotné domy, ale také plot. Místní totiž využili zdejšího pískovce a plot stavěli pomocí pískovcových kvádrů. Zdi z různých tvarů kamene skládali tak mistrně, že ani nepotřebovali maltu. Kvádry volně kladli na sebe. A překvapivě ploty stojí dodnes.