V Ostravici sídlí Ráj dřevěných soch. Provede vás beskydskou přírodu i světem fantazie

20. duben 2018
Česko – země neznámá

Nevíte, co ve vás dřímá, pokud to nezkusíte. O tom se přesvědčil Luděk Vančura z Ostravice v Beskydech. Jednoho dne vzal do rukou řezbářské náčiní a pod jeho rukama začaly vznikat krásné dřevěné sochy. Na 70 jich teď zdobí biskupskou zahradu v centru Ostravice.

Nejrůznější druhy zvířat. A o kus dál skřítek Dobby, vodníci a ježibaby. Fantazie řezbáře Luďka Vančury je zkrátka neomezená. Celá řada jeho dřevěných soch vzniká na přání místních dětí. Rád jim vše splní, jen kostlivce zatím odmítá vyřezat.

Na první pohled ale každý hned pozná, že je jeho skutečnou vášní myslivost. Biskupskou zahradu zdobí detailně a realisticky vyvedené sochy zvířat, která můžete potkat při procházce zdejšími lesy. Od srnek, přes jeleny, daňky, lišky, tetřevy až třeba po vzácné medvědy.

Řezbářská vášeň propukla u Luďka Vančury zcela nečekaně. Zhruba před pěti lety jej známá požádala, aby jí vyrobil na zahradu nějaké krmítko. Vzal tedy do rukou řezbářské náčiní a dal se do práce. A protože se povedlo, chopil se posléze motorové pily a vyrobil pro místní děti dřevěný totem do školky. A pak už to šlo ráz na ráz.

Sochy zvířat dokonce přihlásil do soutěží organizovaných časopisem Myslivost. Líbily se a pokaždé získaly nějaké ocenění. Jenže kolem domu se mu začala kupit spousta dřevěných soch. Lidé si je chodili prohlížet a zejména o víkendu jich bylo tolik, že se řezbář nemohl skoro ani pustit do žádné práce, jen si s nimi povídal. Proto se rozhodl, že pro turisty vytvoří galerii pod širým nebem. Ovšem ne u sebe na zahradě.

Volba padla na zanedbanou biskupskou zahradu v centru Ostravice. Pronajal si ji, zkultivoval a v červnu na ni umístil zhruba 60 svých výtvorů. U hlavní cesty stojí vyřezávaný medvěd s cedulí, která láká k prohlídce Ráje dřevěných soch. A skutečně, lidé si sem cestu našli a opětovně se i rádi vracejí. Vždyť každou chvíli přibude do zahrady nějaká nová socha.

Návštěvníci se mohou pokochat pohledem na více než 70 soch

Své pochvalné komentáře návštěvníci píší do knihy umístěné v altánku. A jak Luděk Vančura přiznává, rád si už v pořadí čtvrtou knihu pročítá před spaním. Je to prý nejlepší lék na depresi. Sám byl dojat komentářem nevidomého muže, pro kterého byla návštěva Ráje dřevěných soch velkým zážitkem. Všechno si mohl v klidu prohlédnout rukama a v jeho mysli rázem vytanul pohádkový svět tohoto skromného a nadaného řezbáře.

Ráj dřevěných soch je otevřený celoročně, vstupné do něj je dobrovolné.

Spustit audio