V Poběžovicích mají kamennou japonskou zahradu. A může za to láska
V Poběžovicích na Domažlicku na západě Čech mají kamennou japonskou zahradu. Postavili ji tam japonští architekti ve spolupráci s místními obyvateli. Ovšem ne proto, aby měly Poběžovice něco extra. Město má totiž s Japonskem společného víc, než by se na první pohled mohlo zdát.
Na sklonku 19. století se Jindřich Coudenhove-Kalergi coby tehdejší majitel poběžovického zámku a diplomat v Japonsku zamiloval. Ani rozdílné kontinenty a kulturní prostředí nemohly zabránit společnému životu mladé Japonky Mitsuko a hraběte Jindřicha.
Dvě děti se jim narodily ještě v Japonsku, pak všichni společně cestovali po světě, až se usadili v Poběžovicích. Pro mladou Japonku šlo o velkou změnu i oběť. Mimo jiné musela přijmout křesťanství, jinak by si ji Jindřich nemohl vzít. Mitsuko to udělala a na poběžovickém panství se jim narodilo dalších pět dětí.
Další vývoj v Evropě pro jejich potomky nebyl příliš šťastný. Blížila se druhá světová válka, holokaust i Vítězný únor. Rod se rozletěl do všech koutů světa. Poběžovický zámek dlouhá desetiletí sloužil jako ubikace pro pohraniční vojáky. Tomu také odpovídal jeho stav, až mu v 80. letech dokonce hrozila demolice.
Zámek je dnes v majetku města, které dělá všechno pro jeho záchranu. A v roce 2015 se místním lidem ve spolupráci s japonskými architekty a potomky hraběnky Mitsuko podařilo zhmotnit připomínku slavné česko-japonské historie Poběžovic v podobě výstavby tradiční japonské kamenné zahrady.
Zen zahrada míru
Kamenná japonská zahrada v Poběžovicích dnes připomíná nejen Japonku Mitsuko Aoyama Coudenhove-Kalergi a její rodinu, ale symbolizuje také klid, relaxaci a smíření mezi národy. Zahradu vytvořil tým nejlepších japonských architektů a umělců.
Podle nich místo nadohled od poběžovického zámku koresponduje s harmonií domova, kde rodina Coudenhove-Kalergi prožívala společné radostné chvíle.
Se zahradou pomáhali i místní občané, kteří se prý při komunikaci s Japonci dorozumívali hlavně rukama a nohama. Společné dílo se ale přesto podařilo. Jednotlivé kameny pocházejí z nedalekého okolí a jejich výběr prováděli japonští mistři.
Celkem 20 kamenů není nijak označených, i když představují jednotlivé členy slavné rodiny. Uprostřed zahrady mezi nimi vyčnívá žulová lampa. Reprezentuje věčné světlo a naději. Poselství a přání, které snad mají společné všechny národy světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Fico si z Kremlu odvezl noty, jak zničit občanskou společnost, tvrdí Dubačová z Munice pro Ukrajinu
-
Průzkum: 61 procent Čechů loni kvůli ceně kupovalo méně potravin. Chtěli by zavést i cenové stropy
-
Danit práci víc než spotřebu nižší střední třídě nepomáhá, říká Prokop. Jak Česko vstřebalo inflaci?
-
Soud v kauze Motol poslal do vazby po Ludvíkovi i Janstu. Rozhodne také o dalších obviněných