V podkroví dobříšského zámku čekají na návštěvníky strašidla a přízraky
Každá oblast má svá strašidla, ale v některých místech jsou tak slavná, že se o nich po staletí vypráví v místních pověstech a báchorkách. Takto jsou například zdokumentována všechna strašidla dobříšská. Od roku 1941 existuje kniha Dobříšské pověsti od autorek Sašy Lorenzové a Sylvy Stambergové, která shrnuje všechny místní pověsti z Dobříše, zámku i nejbližšího okolí.
A na základě právě těchto příběhů byla přímo na mansardách zámku připravena výstava s názvem Dobříšské přízraky. Je určena především rodinám s dětmi, které se na výstavě seznámí s jednotlivými příběhy a na dobříšská strašidla si mohou dokonce i sáhnout.
Výstava je tu k vidění od srpna 2009 a místní přízraky jako sochy zpracoval sochař a restaurátor Miroslav Beščec. A vypadají skutečně „jako živé“, některé se dokonce pohybují. Výtvarník využil nejen nejrůznější materiály a barvy, ale strašidla také patřičně oblékl.
Do jednotlivých příběhů vás během návštěvy zasvětí průvodce. Uslyšíte například pověst o skřítkovi, který rozfoukával milíře zdejšímu uhlíři; o lapkovi, který zabloudil ve sklepení zámku; o babě, která vyráběla elixír věčné krásy nebo o Čertově mostu. Postavil ho čert, který si svou oběť nestačil odnést do pekla.
Po návštěvě zámeckého podkroví můžete zavítat do místní malé ZOO pro handicapovaná zvířata, která se přišla na Dobříšský zámek vyléčit – například výr se zlomeným křídlem. K vidění jsou tu také jelenci běloocasí – krásná zvířata podobná jelenům, která najdete v malé zámecké oboře.
Zámek Dobříš je otevřen celoročně. Výstava Dobříšské přízraky tvoří druhý návštěvnický okruh. Navštívit můžete také jedenáct zámeckých pokojů a pokoj spisovatelský, včetně zámecké galerie. Na jaře a v letních měsících si nenechte ujít procházku nádhernou francouzskou a anglickou zámeckou zahradou.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Prezident není Bůh.‘ Na Macinkovu stranu ve válce s Pavlem se přidávají další členové vlády
-
Vítězství Tiszy je obrovské. Orbán bude potřebovat nějaký čas, aby to strávil, říká maďarská politoložka
-
Cestu na summit NATO může řešit i Ústavní soud. Právnička doufá, že politici odloží ega
-
Náměstci do dozorčích rad. Ožanová z ANO navrhuje první změnu zákona o střetu zájmů





