V Pohádkovém lese nad ústeckým Vaňovem vám požehná dřevěný Neptun

Všechny dřevěné bytosti se narodily v dílně bývalého strojvedoucího Josefa Kašpara, který se před dvaceti lety rozhodl zpestřit dětem procházku lesem. Ohlas byl veliký, a tak figur a figurek přibývalo. Bohužel se pan Kašpar hned na začátku setkal i s vandaly, kteří některé jeho výtvory zničili nebo shodili ze stráně dolů. Upustil tedy od původního plánu vyzdobit pohádkově celou cestu až do Dolních Zálezel, ale i tak jsou nad Vaňovem k vidění tři desítky dřevěných bytostí.

Loupežník vás uvítá hned za prvním stromem. A pak už můžete soutěžit, kdo kolik postaviček uvidí. Medvědici s medvídětem, Rumcajse, Manku a Cipíska, lesního skřítka nebo modlící se Madonu nepřehlédnete, ale taková veverka ve větvích by vaší pozornosti uniknout mohla.

Na dřevěnou pumu se chystali myslivci

Svého času způsobila velké pozdvižení puma. Objevily se totiž zprávy, že se na Ústecku pohybuje puma ve volné přírodě, někdo ji viděl tam, někdo zase jinde. A tak šibal pan Kašpar vytvořil pumu dřevěnou, umístil ji na ohnutý kmen nad pěšinou a ještě do bláta otiskl tlapy. Myslivci už se chystali na zátah, ale nakonec se tomu všichni svorně zasmáli.

Svého času způsobila velké pozdvižení puma|foto: Stanislava Brádlová

Největší figurou celého Pohádkového lesa je Neptun s trojzubcem a sítí. Stojí pěkně ve stráni a je vidět i ze silnice. Ale s fotografováním dělá drahoty, ukáže vám totiž jen záda. Pokud byste si ji chtěli vyfotit zepředu, museli byste volit složitou cestu po žebříku anebo použít přiblížení a fotografovat ze silnice.

Sestavě pohádkových dřevěných postav se tak trochu vymyká kamenné Cimrmanovo sedátko. I když genialita tohoto velikána dosahovala pohádkových rozměrů. A když někde mohou ukazovat jako pamětihodnost byt, ve kterém Jára Cimrman nikdy nebydlel, proč neukázat sedátko, kde údajně kdysi Jára Cimrman odpočíval, řekl si Josef Kašpar. Pak už stačilo najít vhodný kus pískovce a trochu ho zpracovat.

Figury Josefa Kašpara z vaňovského Pohádkového lesa se dokonce dostaly do publikace Jaroslava Brožka Výtvarné Ústí jako příklad práce insitního umělce.