V Praze vzniká nový rabínský soud, co nám radí významní rabíni a osud ztracených izraelských kmenů

10. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svitek Tóry, místo původu neznámé, 19. století

O čem rozhoduje „rabínský soud“? Mohou oslovit výroky slavných rabínů i Nežidy? A kam ve starověku zmizelo deset izraelských kmenů?

Středoevropský bejt din bude sídlit v Praze

Kdo je Žid? Nebo jak je možné se Židem stát? Jak se rozvést podle náboženských pravidel? To jsou otázky, o kterých v židovství rozhoduje rabínský soud, hebrejsky bejt din. 

Přívrženci progresivního judaismu teď budou mít vlastní bejt din přímo ve Střední Evropě – zakládá ho Evropská unie progresivního judaismu a její Rabínské shromáždění. Soud bude působit v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Podrobnosti zjišťovala Jana Šustová.

„Rabínský soud se zabývá problematickou židovského náboženského práva, tedy takzvané halachy. Kromě toho je zároveň platformou pro vzájemný kontakt rabínských autorit,“ vysvětluje progresivní český rabín David Maxa.

Na pozici vedoucího bejt dinu se budou střídat rabíni ze zemí Visegrádské čtyřky. „Administrativním sídlem nového bejt dinu budou prostory synagogy židovského komunity Ec chajim v Praze, což souvisí s tím, že jsem byl jmenován správcem tohoto bejt dinu,“ vysvětluje Maxa.

„Středoevropský bejt din má svou specifickou agendu, ale kromě toho všeho ještě velmi doufám, že ve všeobecném měřítku jeho existence nadále posílí spolupráci mezi židovskými komunitami a organizacemi v těchto čtyřech zemích,“ uzavírá rabín David Maxa.

Rabínské rady

„Buďte opatrní když jednáte s vrchností, neboť ta si volá člověka pouze, když ho potřebuje, ale v tísni mu nepomůže.“

To je jedna z mnoha rad, které dávají talmudští rabíni v knize etických traktátů Pirkej avot, neboli Výroky otců. Ta se na konci minulého roku dočkala dalšího vydání v nakladatelství P3K a Jiří Blažek. Z hebrejského originálu ji přeložil významný český judaista a hebraista Bedřich Nosek. Terezii Jiráskové mimo jiné prozradil, proč mohou Pirkej avot oslovit i nenábožensky založené čtenáře.

Pirkej avot jsou výjimečným traktátem Mišny. Nejsou v Talmudu. Jsou zajímavé tím, že obsahují pouze etiku,“ vysvětluje Bedřich Nosek.

Právě proto je o ni velký zájem i dnes. „Židovské právo, halacha, neříká nic člověku, který není praktikujícím židem, který není nábožensky založený. Ale obecně etický princip bude něco říkat i člověku, který není vysloveně nábožensky založený, ale přitom uznává určitou etiku, morálku v jednání,“ dodává Nosek.

2700 let starý příběh pokračuje i dnes

Každý národ má své bolesti. Jedna izraelská je stará už dokonce 2700 let. Tehdy se totiž „ztratilo“ deset z dvanácti izraelských kmenů, odvlečených cizími dobyvateli do zajetí. A od té doby je Židé hledají. A dokonce nacházejí. O možném osudu potomků „ztracených kmenů“ hovoří Leo Pavlát.

„Bible zpravuje o dvanácti izraelských kmenech, potomcích synů praotce Jákoba. Za krále Šalomouna tvořily na Blízkém východě jednotné království, které se však po Šalomounově smrti v 10. století před občanským letopočtem rozdělilo na dvě: jižní obývané kmeny Juda a Benjamin a severní osídlené zbývajícími deseti kmeny. V roce 722 před občanským letopočtem bylo severní království vyvráceno Asyřany a od té doby jeho obyvatelé mizí z historických záznamů,“ vypočítává Pavlát.

Nejznámějším z těch, kdo ztracené kmeny od té doby hledají, se stal v roce 2015 zesnulý izraelský rabín Elijahu Avichail. „Má největší zásluhu na tom, že dvě společenství žijící po staletí v odloučení jsou dnes uznávána jako židovská. Na prvním místě se to týká komunity Beta Jisrael ze země Kuš – dnešní Etiopie,“ říká Pavlát. Když ji izraelský vrchní sefardský rabín Ovadia Josef označil v roce 1973 za potomky kmene Dan, byla jim otevřena cesta do Izraele. Dnes zde tato etiopská židovská komunita čítá více než 120.000 lidí.

Současně do Izraele přilétají ze severovýchodní Indie příslušníci společenství, které je Izraelem uznáno jako následník biblického kmene Menaše. „Zatím poslední skupina těchto Bnej Jisrael, neboli ,synů Izraeleʻ, se do Izraele přepravila rovněž minulý měsíc a rozšířila zde počet jejich členů na téměř 3000,“ uzavírá Pavlát.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer. 

autoři: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?