V Příměticích vinili Prokopa Diviše ze sucha. Později mu postavili památník
Katolický kněz, přírodovědec a léčitel Prokop Diviš je považovaný za jednoho ze spoluvynálezců bleskosvodu. Své stěžejní pokusy prováděl na farní zahradě v Příměticích, dnešní části Znojma. Poblíž přímětického kostela svaté Markéty vyrostl ve 30. letech 20. století Památník Prokopa Diviše.
Památník je drobnou, ale nepřehlédnutelnou funkcionalistickou stavbou kruhového půdorysu. „Uvnitř je moderní expozice, jejíž součástí je i audio-vizuální projekce. Jinak ale Prokopa Diviše představujeme prostřednictvím obrazů a fotografií. Víc by se totiž do malých výstavných prostor ani nevešlo. Jediným trojrozměrným exponátem muzea je model rodného domku Prokopa Diviše z východočeských Helvíkovic u Žamberka,“ popisuje Jiří Mačuda, kurátor Jihomoravského muzea ve Znojmě, které památník spravuje.
V Příměticích se bohužel nedochovala ani část zařízení, které tu kdysi Prokop Diviš vybudoval a které nazýval Meteorologickou mašinou. Jeden z jeho nejvyšších stožárů postavených na farní zahradě měl přitom více než 40 metrů.
„Místní lidé ale Prokopa Diviše obviňovali z toho, že způsobil sucho, které region zrovna v době jeho pokusů postihlo. Diviš byl proto nucený svůj přístroj strhnout a byl nejspíš zcela zničen. Prováděly se tu i archeologické průzkumy a našly se nějaké kovové kousky. Jestli ale patřily k Divišovým přístrojům, to nevíme,“ přiznává kurátor znojemského muzea.
Památník Prokopa Diviše vznikl v roce 1936 podle návrhu slavného brněnského architekta Bohuslava Fuchse. Památník je přístupný všem zájemcům o prohlídku po telefonické domluvě. „Provoz není nijak velký, ale zájemců o různé fyzikální a technické vynálezy je dost a přijíždějí sem dokonce i nadšenci ze zahraničí,“ podotýká Jiří Mačuda s odkazem na tlustý sešit se zápisy a vzkazy od nadšených návštěvníků památníku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ztratit práci, vrátit se nebo narukovat. Ukrajincům v odvodovém věku nebudou konzuláty vydávat pasy
-
Ruské úřady zadržely Šojguova náměstka kvůli podezření z korupce
-
Motýli na Máji jsou kýč, zní z Klubu Za starou Prahu. Splňují všechny náležitosti, oponuje Vitvar
-
Čtyři není dost. Jako slabinu Ústavního soudu vnímám malé zastoupení žen, kritizuje Zámečníková