V přírodní rezervaci Ostrůvek na Tachovsku uvidíte vzácné plavuně i prastaré buky
V přírodní rezervaci Ostrůvek na Tachovsku v západních Čechách je toho hodně k vidění a hlavně k nerušenému pozorování. Člověk tu přírodě už přes dvě stě let neporoučí, a tak tu má naprosto volnou ruku. Jak to vypadá v praxi? Úchvatně. Jako prales nebo džungle. Zkrátka jako něco, co jen tak někde neuvidíte.
Dávno uhynulé pahýly buků a smrků pokryté mechy mezi stále žijícími velikány. Některým z nich je přes 250 let. Původní les se tu udržel tak dlouho proto, že nešlo zdejší území nijak hospodářsky využít. A také proto, že se dlouhá desetiletí nacházelo v neprostupné zóně železné opony.
V rezervaci ale nenajdete ani vrypy nožem v kůrách stromů, jako je tomu na jiných místech, kde si tak krátili dlouhou chvíli pohraničníci. Tady není po člověku opravdu ani památky. A i dnes, v roce 2016, byste si - nebýt před vstupem do rezervace informační panel - připadali jako před několika staletími.
Přesně v takové době se ocitnete, jen co za vašimi zády zmizí onen panel. Rezervace není ani nijak oplocená. Zelenou a temnou atmosféru umocňuje kamenné moře, z velké části také zakryté mechy. Na odumřelých kůlech rostou choroše, na mnoha místech už ale také samy odpadly.
Uprostřed rezervace se smíšeným porostem buků a smrků trůní trojice smrků opravdu obrovských. Jsou vysoké asi 50 metrů a jejich kmen by muselo obejmout vždy několik lidí dohromady. U smrků narazíte na další náznak skutečnosti, že už sem před vámi lidská noha přece jen vstoupila. Před každým z nich je totiž umístěný úzký kůl s cedulkou a nápisem Významný strom. To byste ale jistě usoudili i bez cedulek.
Ráj ptáků, hub a plavuní
V lese to navíc krásně švitoří, protože přirozeně se obnovující les milují ptáci. K vidění je tu například i vzácný datel černý. Datel vyklovává ze starých kmenů larvy a brouky a tím nepřímo vytváří budoucí domov dalším svým ptačím kolegům. Třeba holubu doupňákovi, který se ve vykotlaných prohlubních s oblibou zabydluje.
Stromy se tu samy rodí, rostou, mohutní a stárnou. A nedávno se tady odehrál i pro nás lidi možná smutný příběh. Jeden starý vzrostlý buk nevydržel nápor hub a hmyzu a skácel se k zemi. Padal přirozeně. Nikdo jeho pád neřídil. A tak padl na jednoho ze svých potomků poblíž, asi třicet let starý buk, a přerazil ho vejpůl.
Aby se tu nestalo něco podobného i vám, rozhodně sem nevstupujte za větrného počasí. Pád mohutných větví tady není ničím neobvyklým.
Když se skloníte k zemi, všimněte si zvláštních šlahounů, které na první pohled vypadají jako malé smrkové semenáčky. Jedná se o vzácnou plavuň pučivou. V léčitelství se využívá prášek ze zralých klasů plavuně, který má prý protizánětlivé účinky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Většině Čechů sněmovní obstrukce vadí. Nejvíce voličům Pirátů a vládních stran, ale i SPD
-
Nemá trestat politické odpůrce, ale lidi s úmyslem poškodit Česko, říká šéfžalobce Stříž k lex Krtek
-
Dohoda s Izraelem? Taktické vítězství Hamásu, Gaza bude jeho základnou i nadále, tvrdí komentátor
-
Divadlo na Vinohradech se má stěhovat do Pyramidy na Výstavišti. Vedení se to ale nelíbí