V Rakovníku stojí nejcennější pozdně gotická zvonice v Česku. Má bohatou minulost
Rakovník ve Středočeském kraji se pyšní nádherným historickým centrem a také druhým nejdelším náměstím v České republice. A přímo na Husově náměstí je jedna zajímavost. Ačkoliv je dominantou mohutný kostel sv. Bartoloměje ze 14. století, přímo naproti stojí samostatná zvonice.
Považuje se za nejcennější pozdně gotickou zvonici v Česku, která prý nemá obdobu ani v evropském měřítku. Má zajímavý šestiboký tvar a zvoní se na ni od konce 15. století.
Tehdy město získalo v roce 1492 mohutný zvon jménem Bartoloměj a spolu s ním i o něco menší zvon Václav. Subtilní krov kostela neunesl jedinečná zvonařská díla, a tak se musela pro oba zvony postavit samostatná zvonice.
Původní dřevěná stavba z roku 1495 se nedochovala, na jejím místě vyrostla v roce 1526 zvonice nová, která měla už šestiboký tvar, který zásadně posílil celkovou nosnost. Poslední přestavba proběhla za třicetileté války kolem roku 1630, kdy vznikla její současná podoba se silným hrázděným zdivem ve spodní části.
Zvony chrání dřevěné bednění se zdobně vyřezávanými znaky země, měst a deseti cechů, které ve městě tehdy fungovaly. Cechovní soustava byla v Rakovníku velmi vyvinutá, a tak byste ve městě cechové znaky našli vyryté i na kamenném ochozu Vysoké brány.
Město Rakovník bylo tak bohaté, že si mohlo dovolit mimořádná zvonařská díla – zvon Bartoloměj, který má v průměru 1,60 metru, je 1,32 metru vysoký a byl slit v Praze v roce 1492. O tři roky později k němu přibyl zvon Jiří, který byl roku 1589 přelit a přejmenován na Václava. Je o něco menší, ale i přesto měří úctyhodných 1,37 metru a vysoký je 1,08 metru.
Další raritu představuje samotné okolí rakovnické zvonice. Byla totiž součástí zákostelí, které mělo samostatné opevnění v rámci městských hradeb a do jednoho opevněného komplexu tak propojilo kostel sv. Bartoloměje, zvonici, Pražskou bránu, faru i starou školu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Budu žít ještě 10 nebo 20 let.‘ Dalajláma přivítal českou delegaci ze Senátu, dostal triko na spaní
-
‚Nedává to smysl.‘ Vláda v demisi už nebude přepracovávat návrh rozpočtu na příští rok
-
Tradice, která existuje víc než dvě století. Hraní amatérského divadla v Česku je na seznamu UNESCO
-
Nemůžete vykonávat praxi, uslyšel exponovaný advokát, který je obžalovaný z přijetí úplatku



